R 24/1951 (tr.); Garance

Obviněný – účetní úředník –, jemuž pro jeho protilidový postoj bylo po únoru 1948 znemožněno pokračovat v politické činnosti (byl jednatelem organisace jedné politické strany), zapojil se brzy na to aktivně do protistátní činnosti jedné illegální skupiny. Zúčastnil se organisování skupiny a navazoval a udržoval spojení též s jinými nepřáteli lidově demokratického zřízení republiky. Převzal od jednoho spolupachatele větší částku peněz, jimiž podporoval další osoby zabývající se protistátní činností. Byl nápomocen jednomu z účastníků spolčení při jeho illegálním útěku do zahraničí, při čemž věděl, že tento politický uprchlík se chce zapojit do velezrádné činnosti naší reakční emigrace. Zůstal pak s ním i nadále v illegálním spojení a přijímal od něho pokyny pro další činnost. Měl u sebe blanket občanské legitimace, aby se v případě prozrazení mohl ukrýt pod falešným jménem. Po navázání spojení s jiným pachatelem, který se zabýval vyzvědačstvím, slíbil mu, že mu bude dodávat zprávy špionážního obsahu, které se mu podaří získat.

Státní soud uznal obviněného před 1. srpnem 1950 vinným zločinem velezrady podle § 1 odst. 1 písm. c), odst. 2 a zločinem vyzvědačství podle § 5 odst. 1 zák. č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky.

Nejvyšší soud zamítl jeho odvolání.

Odvolatel namítá, že státní soud neprávem uznal za přitěžující okolnost, že spáchal dva trestné činy (velezradu a vyzvědačství), ačkoliv již skutková podstata velezrady předpokládá spolčení, které je i znakem vyzvědačství.…