č. 236/1950 Sb. rozh. tr., Garance

Okresní soud v Chrudimi zjistil, že obžalovaný jako výkonný zemědělec se zavázal počátkem hospodářského roku, že po sklizni odevzdá 190 q pšenice, 70 q ječmene, 4.4 q olejnin a 40 q brambor. Tento závazek obžalovaného byl úměrný rozsahu jeho hospodářství. Obžalovaný však závazek nesplnil. Neobdělal svoje pozemky s obvyklou péčí řádného hospodáře a aby docílil většího osobního zisku, věnoval se více pěstování zeleniny a zanedbal úmyslně obilniny a okopaniny, takže tu nedocílil potřebného výnosu a nemohl v důsledku toho svůj závazek splnit. Neodvedl 32 q pšenice, 15 q ječmene, 44 q ovsa, 8.2 q olejnin a 11.8 q brambor. Byl odsouzen pro zločin sabotáže podle § 36 odst. 1 zák. č. 231/48 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky. Okresní soud uvedl k tomu

Je sice pravda, že při prohlídce u obžalovaného nebyly nalezeny žádné skryté zásoby, a nebylo ani zjištěno, že by byl zemědělské výrobky prodal, místo aby je odevzdal podle svého závazku. Není proto vyvrácena obhajoba, že obžalovaný nedodal zemědělských výrobků méně, než mohl dodat podle výnosu svého hospodářství docíleného v tomto roce. Avšak tato okolnost ho nezbavuje viny.

Sabotáže se dopouští nikoliv pouze ten rolník, který zásoby ukryje anebo nedovoleně prodá, místo aby je dodal na smluvní závazek, ale i ten, který podle skutečné sklizně nemůže dodat potřebné množství zemědělských výrobků, jestliže tuto nemožnost svým postupem při hospodářství sám úmyslně zavinil. Tak tomu bylo v souzené věci, kde docílení menšího výnosu v rozhodných směrech bylo výsledkem záměrného jednání obžalovaného. Obžalovaný byl veden hlavně tou hou po osobním zisku a určil proto převážnou část svých pozemků výnosnějšímu pěstování zeleniny na úkor obilnin a okopanin, jimž nadto nevěnoval ani dostatečnou péči (na př. pokud jde o hnojení). Při tom však obžalovaný, který je diplomovaným zemědělcem (ing. dr.), věděl, že takto nebude moci splnit svůj závazek, pokud jde o množství a druh jednotlivých zemědělských výrobků, protože nebude mít dostatečnou sklizeň v jednotlivých směrech. Postupoval-li ale přes toto vědomí uvedeným způsobem, nutno říci, že chtěl tento výsledek přivodit, že tedy v tomto směru jednal úmyslně a tudíž svůj závazek nesplnil.

Krajský soud souhlasil s těmito vývody a zamítl odvolání obžalovaného z výroku o vině. K námitce, že ke skutkové podstatě zločinu sabotáže podle § 36 zák. č. 231/1948 Sb. v…