č. 233/1949 Sb. rozh. obč.
Tříletá lhůta podle § 8 zák. č. 128/1946 Sb. je lhůta preklusivní a nikoliv promlčecí. K tomu, zda byla zachována, přihlíží soud z úřední moci.
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze z 6. září 1949, R XIX 128/49.)
Navrhovatel se domáhal vrácení domu pozbytého v době nesvobody podle zákona č. 128/1946 Sb. návrhem podaným na soudě dne 18. července 1948. Odpůrce prohlásil, že se vzdává námitky promlčecí.
Okresní soud civilní v Praze zamítl návrh a v důvodech svého rozhodnutí uvedl: Žádost, kterou se domáhá navrhovatel restituce domu podle zák. č. 128/1946 Sb., došla na soud dne 18. července 1949t Nárok je uplatněn opožděně. Podle ustanovení § 8 uved. zákona (případ prvý) se restituční nárok promlčuje ve třech letech ode dne, kdy tento zákon nabyl účinnosti. Podle § 18 nabyl zákon účinnosti dnem vyhlášení, t. j. dnem 17. června 1946. Lhůta § 8, prvý případ, skončila tedy dnem 17. června 1949 (§ 902 obč. zák.). Přesto že zákon mluví o promlčení, považuje soud tuto lhůtu nikoliv za lhůtu promlčecí, nýbrž za lhůtu preklusivní (§ 1449,…
