č. 233/1946 Sb., Vládní nařízení, jímž se provádí zákon ze dne 21. února 1946, č. 31 Sb., o dani z obratu
VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
ze dne 10. prosince 1946,
jímž se provádí zákon ze dne 21. února 1946, č. 31 Sb., o dani z obratu.
Vláda republiky Československé nařizuje podle zákona ze dne 21. února 1946, č. 31 Sb., o dani z obratu:
Čl. 1.
K § 1, odst. 1, č. 1 zákona.
Pojem tuzemska, tuzemských dodávek a výkonů.
(1)
Tuzemskem podle zákona o dani z obratu (nadále jen zákon) a tohoto nařízení se rozumí československé státní území a skladiště československých celních úřadů, která leží na cizím státním území.
(2)
Za tuzemské dodávky se považují, pokud nejde o pronájmy a propachtování:
1.
dodávka předmětu, jdoucího v době uzavření dodávky v tuzemsku, nehledíc na to, zda dodávka jest prováděna (splňována) v tuzemsku či v cizině, a na to, kde dodávka byla zprostředkována a uzavřena;
2.
dodávka předmětu, jsoucího v době uzavření dodávky v cizině, uzavřená v tuzemsku, bude-li dotčený předmět dodavatelem nebo nabyvatelem nebo k příkazu některého z nich osobou třetí dovezen do tuzemska;
3.
dodávka předmětu, jsoucího v době uzavření dodávky v cizině, uzavřená v cizině, ale zprostředkovaná nebo prováděná (splňovaná) tuzemskou provozovnou tuzemského podnikatele, který má bydliště nebo sídlo v cizině (§ 5, odst. 2, č. 2 zákona), bude-li dotčený předmět dodavatelem nebo nabyvatelem nebo k příkazu některého z nich osobou třetí dovezen do tuzemska;
4.
dodávky, které se zdaňují (§ 1, odst. 3 zákona) při obchodech komisionářských a v případech, kdy někdo obstarává dodávky vlastním jménem na cizí účet, má-li dodavatel bydliště, sídlo nebo provozovnu v tuzemsku a je-li předmět dodávky v době uzavření dodávky:
a)
v tuzemsku;
b)
v cizině, bude však dodavatelem nebo nabyvatelem nebo k příkazu některého z nich osobou třetí dovezen do tuzemska;
5.
dodávka práva, jehož má býti užíváno v tuzemsku, nehledíc na to, zda ten, kdo dodávku provádí (oprávněný), má bydliště nebo sídlo v tuzemsku či v cizině, a na to, kde byla dodávka uzavřena. Za tuzemské se však nepovažují dodávky práva patentního a jiných výrobních oprávnění stejného druhu, při nichž ten, kdo dodávku provádí (oprávněný), má bydliště nebo sídlo v cizině;
6.
převzetí závazku za úplatu něco dovolovati nebo trpěti, něco nekonati nebo něčeho se zříci, vztahuje-li se závazek na tuzemsko, nehledíc na to, zda ten, kdo se zavazuje, má bydliště nebo sídlo v tuzemsku či v cizině, a na to, kde byl závazek převzat.
(3)
Pronájmy a propachtování se považují za dodávky tuzemské, má-li býti pronajatých nebo propachtovaných předmětů užíváno v tuzemsku, nehledíc na to, zda pronajimatel nebo propachtovatel má bydliště nebo sídlo v tuzemsku či v cizině, a na to, kde došlo ke smlouvě o pronájmu nebo propachtování. Má-li býti pronajatého nebo propachtovaného předmětu užíváno jak v tuzemsku tak i v cizině, považuje se dodávka za tuzemskou pouze co do části, která připadá na užívání předmětu v tuzemsku. Za tuzemské se však nepovažují pronájmy práva patentního a jiných výrobních oprávnění stejného druhu, při nichž pronajimatel má bydliště nebo sídlo v cizině.
…