č. 23/1953 Sb. rozh. tr., Garance
č. 23/1953 Sb. rozh. tr.
K výkladu pojmu „vesnický boháč“.
Povinnost obdělávat půdu je základní povinností zemědělce. Vesnický boháč, který úmyslně odpírá převzít a obdělávat pozemky, které mu byly při hospodářsko-technické úpravě půdy (HTÚP) nově přiděleny, neplní povinnosti svého povolání při plnění jednotného hospodářského plánu v úseku zemědělské výroby ve smyslu § 85 odst. 1 písm. a.) tr. zák.
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze ze dne 17. června 1952, 4 Tk 127/52.)
Obviněný A, zemědělec vlastnící 25 ha půdy a obviněná B, rolnice vlastnící 30 ha zemědělských pozemků, neplnili ve značné míře povinné dodávky za roky 1950 a 1951 jak ve výrobě živočišné, tak ve výrobě rostlinné. Oba obvinění také nechovali plánovaný stav hovězího a vepřového dobytka, při čemž obviněná B úmyslně nenechala připustit jednu ze tří prasnic.
V roce 1951 byla v obci prováděna hospodářsko-technická úprava půdy (HTÚP), s níž souhlasila velká většina zemědělců v obci. Proti ní se vyslovili oba obvinění a několik drobných a středních rolníků, kteří z popudu obviněných vyhotovili proti HTÚP resoluci, kterou spolu s obviněnými podepsali. Pozemky nově jim přidělené nechali obvinění A a B v době od sklizně 1951 do konce března 1952 í zcela neobdělané. I ostatní menší zemědělci, kteří z popudu obviněných podepsali resoluci, z počátku neobdělávali nově jim přidělené pozemky. Když však bylo zahájeno proti obviněným A a B vyšetřování, ostatní zemědělci dobrovolně uvedenou půdu obdělali a na ní pracovali.
Okresní soud v Poděbradech uznal obviněné vinnými trestným činem sabotáže podle § 85 odst. 1 písm. a) tr. zák. a odsoudil je k trestu odnětí svobody na dobu pěti let, vyslovil podle § 43 tr. zák. ztrátu čestných práv občanských na dobu 10 let, podle § 47 tr. zák. propadnutí celého jmění, podle § 54 tr. zák. uveřejnění rozsudku a podle § 53 tr. zák. vyslovil navždy zákaz pobytu obviněných v okrese místa činu.
Krajský soud zamítl odvolání obviněných.
Z odůvodnění:
Krajský soud převzal skutkové zjištění okresního soudu, jež je ve shodě s obsahem spisů. Z tohoto zjištění vyplývá, že oba obvinění jsou největšími zemědělci v obci, a to nejen proto, že mají největší rozlohu pozemků, ale i nejlépe vybavené hospodářství hospodářskými stroji. Až do roku 1949 na svých pozemcích řádně hospodařili a plnili i povinné dodávky a teprve od této doby, kdy přestala možnost vykořisťovatelského systému soukromokapitalistického, nechali svá hospodářství upadat. Když postupovalo při výstavbě socialismu v naší vlasti zavádění vyšších, kolektivních výrobních forem v zemědělství, jež ukázaly marnost nadějí obviněných na zvrat poměrů ke kapitalismu, rozhodli se tito pracovat proti republice. Nejenže se sami neplněním dodávek a otevřeným bojem proti HTÚP snažili brzdit a ztěžovat výstavbu socialismu na vesnici, ale využívali svého vlivu i na menší méně uvědomělé zemědělce, kdysi na nich závislé. Jasně se to ukázalo v souzeném případě, kdy svedení jimi zemědělci, kteří podepsali resoluci proti HTÚP a zprvu odmítali obhospodařovat nově jim přidělené pozemky, po odhalení obviněných a po zahájení vyšetřování proti nim, dobrovolně své odmítavé stanovisko změnili a na přidělených jim pozemcích práci zahájili.…
