č. 2288/2011 Sb. NSS, Řízení před soudem: přihlížení k vadám řízení z úřední povinnosti Garance
č. 2288/2011 Sb. NSS
Řízení před soudem: přihlížení k vadám řízení z úřední povinnosti
Mezinárodní ochrana: zjevně nedůvodná žádost; neodůvodnění neudělení doplňkové ochrany
k § 75 odst. 2 a § 76 soudního řádu správního
Krajský soud je oprávněn zrušit rozhodnutí správního orgánu pro vady řízení, byť by nebyly žalobcem výslovně namítány, pokud tyto vady brání přezkoumání rozhodnutí v rozsahu žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.).
(Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 3. 2011, čj. 7 Azs 79/2009-84)
Prejudikatura: č. 845/2006 Sb. NSS, č. 1546/2008 Sb. NSS, č 2162/2011 Sb. NSS, č. 2174/2011 Sb. NSS a č. 2175/2011 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 117/2008 Sb. ÚS (sp. zn. III. ÚS 1420/07).
Věc: Khalat A. (Sýrie) proti Ministerstvu vnitra o udělení mezinárodní ochrany, o kasační stížnosti žalovaného.
Žalovaný rozhodnutím ze dne 6. 2. 2009 zamítl podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky (zákon o azylu), žalobcovu žádost o udělení mezinárodní ochrany. Rozhodnutí odůvodnil tím, že výpovědi žadatele o mezinárodní ochranu jsou nekonzistentní, vzájemně si protiřečí a v zásadních skutečnostech odporují informacím shromážděným správním orgánem. Žalovaný v rozhodnutí výslovně uvedl, že vzhledem k posouzení žádosti jako zjevně nedůvodné, se již nezabýval splněním podmínek pro udělení mezinárodní ochrany podle § 13 a § 14 zákona o azylu, neboť aplikace těchto ustanovení se váže pouze k § 12 téhož zákona.
Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu u Krajského soudu v Praze, v níž brojil pouze proti nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu věci a tvrdil, že byl určitým způsobem pronásledován, což mělo být posouzeno jako důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12 zákona o azylu.
Krajský soud rozsudkem ze dne 30. 6. 2009 rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Přisvědčil závěru žalovaného o splnění podmínek § 16 odst. 1 písm. g) zákona o azylu, neboť žalobce nebyl v zemi původu pronásledován ve smyslu § 12 zákona a jeho údaje o pronásledování i způsobu opuštění země původu jsou nevěrohodné. Rozhodnutí žalovaného ovšem označil za nepřezkoumatelné (nesrozumitelné) proto, že se nevypořádalo se splněním podmínek pro udělení mezinárodní ochrany podle § 14a a § 14b zákona o azylu, což je podle názoru Nejvyššího správního soudu obsaženého v rozsudku čj. 1 Azs 96/2006-80 nezbytné i v případě zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné.
Proti rozhodnutí krajského soudu podal žalovaný (stěžovatel) kasační stížnost. Rozsudek krajského soudu v ní označil za nezákonný neboť soud se na jedné straně ztotožnil s jeho závěrem o zjevné nedůvodnosti žádosti, a na druhé straně označil rozhodnutí za nepřezkoumatelné. Požadavek soudu na posuzování doplňkové ochrany podle § 14a zákona o azylu při zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné odporuje zákonu, který ukládá zkoumání existence vážné újmy podle § 14a odst. 2 pouze v případě postupu podle § 16 odst. 1 písm. e) a f) zákona o azylu. Pokud by bylo úmyslem zákonodárce zkoumat tyto podmínky i v případě postupu podle § 16 odst. 1 písm.…
