21/2000 Sb.m.s., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Evropské dohody o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely Garance

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 10. března 1976 byla ve Štrasburku přijata Evropská dohoda o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely.

Jménem České republiky byla Dohoda podepsána ve Štrasburku dne 24. června 1998. Listina o schválení Dohody Českou republikou byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Dohody, dne 23. září 1998.

Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 14 odst. 2 dne 10. září 1978 a pro Českou republiku v souladu s ustanovením odstavce 3 téhož článku vstoupila v platnost dnem 24. března 1999.

Anglické znění Dohody a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.

Členské státy Rady Evropy, signatáři této dohody,

berouce na zřetel, že je žádoucí přijmout obecná opatření na ochranu hospodářských zvířat, zvláště v moderních systémech intenzivních chovů,

se shodly na následujícím:

Tato dohoda se vztahuje na výživu, ošetřování a ustájení zvířat, zvláště v moderních systémech intenzivních chovů. Ve smyslu této dohody se rozumí „zvířaty” ta, která jsou chována nebo držena pro produkci potravin, vlny, kůže, kožešin nebo pro jiné chovné účely, a „moderními systémy intenzivních chovů” ty, které používají především technických zařízení využívaných hlavně pomocí automatických mechanismů.

Každá smluvní strana uplatní zásady dobrého stavu zvířat podle článků 3 až 7 této dohody.

Každé zvíře musí mít ustájení, výživu a ošetřování - se zřetelem na druh zvířete, stupeň vývoje, adaptace a domestikace - odpovídající jeho potřebám fyziologickým a etologickým v souladu se získanými zkušenostmi a vědeckými poznatky.

1. Volnost pohybu vlastní zvířeti podle druhu a v souladu se získanými zkušenostmi a vědeckými poznatky nesmí být omezována způsobem, který by zvířeti způsobil zbytečné utrpení nebo poranění.

2. Je-li zvíře trvale nebo pravidelně uvázáno nebo chováno v malém prostoru, musí to odpovídat jeho potřebám fyziologickým a etologickým v souladu se získanými zkušenostmi a vědeckými poznatky.

Osvětlení, teplota, vlhkost, větrání a ostatní podmínky okolí jako koncentrace plynu nebo intenzita hluku musí odpovídat druhu zvířete, stupni jeho vývoje, adaptace a domestikace, být přiměřené jeho potřebám fyziologickým a etologickým v souladu se získanými zkušenostmi a vědeckými poznatky.

Způsob krmení či napájení ani obsah krmiv a tekutin nesmí způsobit zvířeti zbytečné utrpení nebo poranění a jeho výživa nesmí obsahovat látky, které by mohly být příčinou utrpení nebo zbytečného poškození.

1. Kondice a zdravotní stav zvířat musí být předmětem celkové prohlídky v dostatečných intervalech tak, aby se zabránilo jejich zbytečnému utrpení. V případech zvířat chovaných v moderních systémech intenzivních chovů je…