č. 21/1975 Sb. rozh. tr., Garance
č. 21/1975 Sb. rozh. tr.
Pracovní činnost konaná v úmyslu připravit si podmínky pro práci na příští den, byť byla provedena v osobním volnu vojáků, je činností, která je v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů.
Při uplatňování regresních náhrad z úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození příslušníků Čs. lidové armády, způsobil voják škodu z nedbalosti při plnění služebních povinností nebo v přímé souvislosti s ním, nesmí výše náhrady škody přesáhnout u jednotlivého vojáka základní služby částku 2400,- Kčs.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ČSSR z 15. srpna 1974 1974 sp. zn. Tzv 40/74.)
Z odůvodnění:
Rozsudkem vojenského obvodového soudu byli dva vojáci uznáni vinnými trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 tr. zák., protože v rajónu své jednotky vysypávali obsah zednického kolečka z I. patra do přízemí, aniž zajistili bezpečnost osob nadcházejících se na chodbě, kolečko jim vyklouzlo z rukou a dopadlo na hlavu pocházejícího vojína V., který utrpěl zranění hlavy, vyžadující léčení v nemocnici.
Za uvedenou trestnou činnost byli podle § 224 odst. 1 tr. zák. odsouzeni každý k trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců. Podle § 58 odst. 1 písm. a/ a § 59 odst. 1 tr. zák. byl výkon trestů podmíněně odložen na zkušební dobu 1 roku.
Podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo vysloveno, že obvinění jsou povinni nahradit poškozenému vojenskému útvaru způsobenou škodu, každý ve výši 4487,50 Kčs. Se zbytkem nároku na náhradu škody byl poškozený útvar podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti pravomocnému rozsudku vojenského obvodového soudu podal generální prokurátor ČSSR stížnost pro porušení zákona. Namítl v ní, že výrok soudu prvního stupně o povinnosti k náhradě škody je v rozporu se služebním předpisem Zakl-3-3.
Nejvyšší soud ČSSR zjistil, že skutkovým podkladem pro rozhodnutí soudu bylo zjištění, že obvinění asi v 21.45 hod. v ubytovacím prostoru své jednotky vysypávali obsah zednického kolečka z prvního patra do přízemí, aniž by předem zajistili bezpečnost osob nadcházejících se v přízemí, kolečko se jim vysmeklo z rukou a při dopadu jím byl zraněn voják základní služby V.
Z provedených důkazů na hlavním líčení vyplývá, že oba obvinění byli velitelem jednotky pověřeni provedením stavebních úprav v ubytovacím prostoru jednotky. Kritického dne po návratu z vycházky zjistili, že kolečko, které po ukončení práce před odchodem na vycházku vyprázdnili a měli připravené pro následující den, nezjištěná osoba naplnila odpadem. Rozhodli se, že kolečko vyprázdní, aby jej měli následujícího dne připravené k práci. Proto kolečko vzali a vyzdvihli před zábradlí, podívali se dolů, zavolali "pozor, sypeme!" a kolečko obrátili. Přitom jim vyklouzlo z rukou a spadlo i s obsahem. V té době procházel dole vojín V., který byl padajícím kolečkem zasažen. utrpěl tržnou ránu na hlavě, lehký otřes mozku a následky neurologických poruch.
Vojenský útvar uplatnil u vojenského obvodového soudu náhradu škody ve výši 8975,- Kčs. Šlo o náhradu za léčebně preventivní péči ve vojenských léčebných zařízeních, náhradu za neschopnost ke službě vojína V., náhradu přiznané částky bolestného a náklady řízení o regresní náhradě. Vojenský obvodový soud…
