č. 21/1957 Sb. rozh. tr., Garance

Obviněný byl žalován okresním prokurátorem v Praze pro trestný čin poškozování národního majetku podle § 246 tr. zák., kterého se podle tvrzení žaloby dopustil tím, že jako řidič nákladního auta národního podniku Doprava mléka jel po kluzké vozovce státní silnice nepřiměřenou rychlostí tak, že – když míjel jiné protijedoucí nákladní auto – neovládl vozidlo jím řízené, sjel s ním na pravý okraj silnice, kde přerazil telefonní sloup a další sloup ohnul, načež sjel do příkopu, v němž ujel ještě asi 40 m. Tím způsobil škodu jednak na nákladním autu, které řídil, jednak na telefonních sloupech, při čemž každá z těchto škod sama o sobě nedosahovala výše škody nikoli nepatrné.

Lidový soud trestní v Praze zprostil obviněného žaloby. V odůvodnění svého rozsudku uvedl lidový soud především, že výsledky vykonaného dokazování není zjištěno, že by byl obviněný zavinil nehodu, neboť jeho obhajoba, že se mu náhle udělalo nevolno a jen následkem této nevolnosti, vyvolavší nepředvídanou zrakovou poruchu, sjel na okraj silnice a pak do příkopu, nebyla vyvrácena. Dále uvedl lidový soud, že ani škoda na autu, které obviněný sám opravil, aniž bylo vozidlo vyřazeno z provozu, ani škoda na telefonním zařízení, nejsou škodami nikoli nepatrnými, zejména též vzhledem k množství vozidel, jež vlastní národní podnik Doprava mléka a – pokud jde o telefonní…