č. 207/1949 Sb. rozh. obč.
Hotovými výdaji podle § 23 dekr. č. 5/1945 Sb., o národní správě, třeba rozumět jen osobní náklady, jež vznikly národnímu správci při výkonu jeho úřadu. Jen pro vymáhání nároků na náhradu těchto nákladů je pořad práva vyloučen. Pod uvedené ustanovení však nespadají náklady, které národní správce učinil ve prospěch spravované podstaty ať na podkladě smlouvy, nebo jako jednatel bez příkazu.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 30. června 1949, R II 318/49.)
Žalobce byl ustanoven v roce 1945 národním správcem strojní kruhové cihelny, která nebyla v provozu od roku 1941. Aby umožnil její opětné uvedení do provozu, investoval do podniku 116.174 Kčs. Nyní se domáhá po skončení národní správy žalobou zaplacení této částky na žalované straně, které byl podnik vrácen podle zákona č. 76/1946 Sb. Žalovaná namítla nepřípustnost pořadu práva, poněvadž jde o uspořádání majetkoprávních poměrů po zrušení národní správy, jež se provádí ve správním řízení.
Bývalý krajský soud civilní v Brně vyhověl námitce nepřípustnosti pořadu práva a žalobu odmítl s tím, že je nepřípustné, aby žalobce uplatňoval jakékoliv nároky, odvozované z jeho činnosti jako národního správce, pořadem práva, protože nejde o nároky soukromoprávní. Podle § 22 dekretu č. 5/1945 Sb. je národní správce povinen složit závěrečný účet v případě skončení národní správy. Bude tedy na žalobci, aby předložil orgánu uvedenému v § 7 cit. dekretu svůj závěrečný účet, v němž uvede, že do strojní kruhové cihelny vložil 116.174 Kčs. Jmenovaný orgán je pak příslušný k rozhodnutí o nároku žalobcově na úhradu investované…
