č. 199/1950 Sb. rozh. obč., Garance

Nejvyšší soud uznal v záporném sporu o příslušnost mezi okresním soudem v Chotěboři a okresním soudem v Havlíčkově Brodě o vedení opatrovnictví, že je příslušným okresní soud v Havlíčkově Brodě.

Usnesením z 28. listopadu 1949 přenesl okresní soud v Chotěboři podle § 34 zák. č. 319/1948 Sb. příslušnost k dalšímu vedení opatrovnictví na okresní soud v Havlíčkově Brodě, poněvadž je opatrovanec dosud v ošetřování Státního ústavu pro choroby mozkové v Havlíčkově Brodě a v jeho obvodu je tudíž opatrovancův pobyt.

Okresní soud v Havlíčkově Brodě svou příslušnost k dalšímu vedení opatrovnictví neuznal – s odůvodněním, že pobýt opatrovancův v jeho obvodu není toho druhu, jak jej má na mysli ustanovení § 34 cit. zák., nýbrž jde tu jen o pobyt dočasně nutný pro potřebu opatrovancova léčení a nelze si z něho činit závěr, že tu je úmysl založit si v takovém ústavu bydliště nebo pobyt.

Tomuto výkladu nelze přisvědčit.

Podle § 34 zák. č. 319/1948 Sb. přenese poručenský nebo opatrovnický soud svou příslušnost na soud nového bydliště nebo pobytu chráněnce, jakmile se o změně jeho bydliště nebo pobytu doví.

Pobytem chorého v léčebném ústavě není ovšem naplněn pojem bydliště ve smyslu zákona – to pro nedostatek podmínek (znaků) § 66 odst. 1 j. n., neboť pod pojmem bydliště dlužno rozumět případ, kde určitá osoba ze svého vlastního rozhodnutí, a je-li nesvéprávná, z rozhodnutí svého zákonného zástupce, bydlí nebo pobývá s úmyslem tam setrvat trva1e. K pojmu „bydliště“ se tedy vyžaduje trvalý pobyt i úmysl (vůle) k takovému pobytu směřující. To se ovšem o pobytu v léčebném ústavě v daném případě zajisté říci nedá.

Pobytem chorého v léčebném ústavě může však být podle okolností konkrétního případu naplněn pojem pobytu podle § 34 zákona o zlidovění soudnictví. Ne ovšem každým pobytem je už dán zákonný znak pobytu ve smyslu tohoto…