č. 199/1949 Sb. rozh. obč., Garance
č. 199/1949 Sb. rozh. obč.
Dekret č. 102/1945 Sb., o znárodnění akciových bank.
Sloučením bank v jediný národní podnik [§ 19 uved. dekr., § 11, odst. 1, písm. b) vl. nař. č. 113/1941 Sb.] přecházejí veškerá práva a závazky sloučených bank na národní podnik universální sukcesí. Národní podnik nepotřebuje k nabytí vlastnického práva k movitým věcem sloučených bank jejich odevzdání ani k nabytí práv z papírů znějících na řad rubopisu.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 8. března 1949, Rv II337/48.)
Směnečným platebním příkazem uložil krajský soud v Olomouci žalovanému, aby zaplatil žalující straně živnostenské bance, národnímu podniku, zažalovaný obnos.
Ve směnečných námitkách namítl žalovaný mimo jiné, že žalobkyně není věřitelkou ze směnky a není k žalobě oprávněna, ježto oprávněnou ze směnky je podle jejího obsahu Moravská banka.
Krajský soud v Olomouci zrušil směnečný platební příkaz. V rozhodovacích důvodech vyslovil právní názor, že žalující strana není ze směnky oprávněna, poněvadž podle jejího obsahu není ani směnečným věřitelem a není ani vlastnicí směnky. Moravská banka, jež je remitentem, splynula sice po vystavení směnky s žalujícím národním podnikem, směnka sama však nepřešla na tento národní podnik ani rubopisem ani občanskoprávním převodem vlastnického práva k ní.
Bývalý zemský soud v Brně změnil k odvolání žalující strany rozsudek krajského soudu tak, že ponechal směnečný platební příkaz v platnosti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání žalovaného.
Z důvodů:
Prvý soud zjistil, že ministerstvo financí provedlo na základě usnesení vlády z 25. března…
