č. 19/1966 Sb. rozh., Garance
č. 19/1966 Sb. rozh.
Ustanovení § 40 zák. č. 41/1964 Sb. neupravuje vztah mezi spoluuživateli bytu v rodinném domku, ani vztah mezi uživatelem takového bytu a osobami, bydlícími v jeho bytě jen na základě jeho práva, byť uživatel byl zároveň též vlastníkem rodinného domku.
Jestliže bezpodílové spoluvlastnictví manželů k rodinnému domku bylo vypořádáno tak, že navrhovatelka se stala jeho výlučnou vlastnicí, přichází v úvahu postup podle § 132 o. z. vzhledem k tomu, že právo odpůrce v bytě bydlet zaniklo po rozvodu a vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů. K rozhodnutí této otázky je příslušný soud podle § 4 a § 132 o. z. a § 7 odst. 1 o. s. ř.
(Rozhodnutí Nejvyšší soudu ze dne 18. prosince 1965, 4 Cz 150/65.)
Navrhovatelka se domáhala proti odpůrci - svému rozvedenému manželku - zrušení práva společného užívání bytu v B. a určení, že navrhovatelka bude nadále tento byt užívat sama. Podle obsahu návrhu je navrhovatelka výlučnou vlastnicí domu, v němž se nachází uvedený byt, který obývá společně s odpůrcem, v důsledku rozdělení bezpodílového spoluvlastnictví manželů; odpůrce se odmítá vystěhovat. Při jednání před soudem navrhovatelka ještě uvedla, že předmětný dům je rodinným domkem.
Okresní soud v Bratislavě-město bez provedení jakýchkoliv důkazů řízení zastavil podle § 104 odst. 1 o. s. ř. a rozhodl po právní moci usnesení věc odstoupit bytovému odboru obvodního národního výboru v B. s odůvodněním, že k zrušení práva užívat byt v rodinném domku je příslušný podle § 40 zák. č. 41/1964 Sb. národní výbor. Rozhodnutí nabylo právní moci, když účastníci se odvolání výslovně vzdali.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona, podané generálním prokurátorem, že usnesením okresního soudu byl porušen zákon, a toto usnesení zrušil.
Okresní soud posoudil, bez provedení jakýchkoliv důkazů a dokonce bez vyžádání vyjádření odpůrce, žádost navrhovatelky jako návrh na zrušení práva užívat byt v rodinném domku ve prospěch…
