č. 187/1949 Sb. rozh. tr., Garance
č. 187/1949 Sb. rozh. tr.
Trest uvedený v § 1, odst. 3 zák. č. 231/1948 Sb. postihne každého účastníka spiknutí (§ 1, odst. 2 téhož zákona), který věděl, že jsou k němu sbírány pomocné síly, i když se sbírání pomocných sil přímo neúčastnil.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 15. října 1949, To 152/49.)
Obžalovaný B se připojil ke skupině spoluobžalovaného A. Znal velezrádné cíle skupiny, chtěl přispět k jejich uskutečnění a skutečně k tomu přispíval nejen radou, ale i skutkem. Věděl též, že skupina sbírá pro své cíle i pomocné síly.
Státní soud uznal obžalovaného vinným zločinem velezrady podle § 1, odst. 2 a odst. 3, písm. c) zák. č. 231/1948 Sb. a uložil mu trest podle § 1, odst. 3 téhož zákona.
Nejvyšší soud zamítl odvolání obžalovaného do tohoto rozsudku státního soudu.
Z důvodů:
Obžalovaný se snaží dovodit, že nalézací soud pochybil po právní stránce, když čin obžalovaného podřadil ustanovení § 1, odst. 3, písm. c) zák. č. 231/1948 Sb. Namítá, že nedošlo k užití pomocných sil, že jejich užití bylo jen připravováno, že sám pomocné síly nesbíral.…
