č. 1858/2009 Sb. NSS, Hospodářská soutěž: unifikace chování okruhu soutěžitelů Garance

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) zahájil z vlastního podnětu dne 13. 9. 2001 správní řízení z důvodu možného porušení § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže žalobkyní. Na základě provedeného šetření vydal dne 4.1. 2002 rozhodnutí, v jehož 1. výrokové části konstatoval, že žalobkyně porušila § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže zveřejněním Katalogu dohodnutých služeb hrazených přímo nemocným v rámci ambulantní péče (dále též „Katalog“) na svých webových stránkách a jeho rozesláním okresním sdružením lékařů. Katalog obsahoval minimální ceny služeb s doporučením, že by členy žalobkyně měly být dodržovány. Pokud by lékař nechtěl minimální cenu dodržet, mohl výkon poskytovat na vlastní náklady, tedy zdarma. Za toto jednání byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 450 000 Kč (2. výroková část) a současně opatření k nápravě dle § 23 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže (3. výroková část).

Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně rozklad. Předseda Úřadu v rozhodnutí o rozkladu ze dne 17. 2. 2003 rozhodnutí správního orgánu I. stupně ve výrokové části pod bodem 1. změnil a upřesnil, neboť rozhodnutí orgánu I. stupně v této části výroku deklaruje rozhodnutí sdružení „podnikatelů“, ačkoliv v daném případě se jedná o sdružení „soutěžitelů“. Popis nedovoleného jednání byl omezen na zveřejnění Katalogu jeho umístěním na internetových stránkách žalobce dne 25. 7. 2001 a jeho rozesláním okresním sdružením žalobkyně dne 4. 9. 2001. Předseda Úřadu dospěl ve shodě s Úřadem k závěru, že byla naplněna skutková podstata zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů podle výše uvedeného ustanovení, které může vést k narušení hospodářské soutěže na trhu služeb ambulantní zdravotní péče z důvodu, že Katalog obsahoval ceny služeb, které byly deklarovány jako minimální doporučené a jež by měly být členy žalobkyně dodržovány. Předseda Úřadu rozhodnutí orgánu I. stupně ve druhé výrokové části potvrdil a z důvodu nevykonatelnosti nápravného opatření vypustil část výroku rozhodnutí, specifikovaného ve třetí výrokové části pod písm. a).

Uvedené rozhodnutí napadla žalobkyně žalobou u Krajského soudu v Brně, který ji dne 31. 3. 2005 zamítl. S ohledem na legální definici pojmu „soutěžitel“ dle § 2 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže považoval krajský soud za nedůvodnou námitku, že žalobkyni není možné považovat za soutěžitele. Nesouhlasil se žalobkyní ani v tom, že nevydala žádné rozhodnutí ohledně doporučených cen služeb hrazených přímo nemocným v rámci ambulantní…