Input:

R 18/1952 (tr.); Garance

č. 18/1952 Sb. rozh. tr.
Soud není znaleckým posudkem vázán, ale musí jej zkoumat a hodnotit jako jiné důkazní prostředky.
K výkladu skutkové podstaty trestného činu opilství podle § 186 tr. zák.
(Rozhodnutí krajského soudu v Uherském Hradišti z 19. července 1951, 3 Tk 106/51.)
Okresní soud v Holešově zprostil obviněného natěrače žaloby pro trestné činy hanobení národa a rasy podle § 126 tr. zák., rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 2 tr. zák. a pokusu poškození cizí věci podle §§ 5, 255 tr. zák., spáchané při výtržnosti, které se dopustil v opilosti. Soud však nařídil ochranné léčení obviněného podle § 70 tr. zák. Zprošťující výrok odůvodnil soud poukazem na odborný posudek znalců psychiatrů, kteří konstatovali, že obviněný vzhledem k své psychopatické osobnosti trpěl v době, kdy páchal zažalované činy, akutní zmateností z otravy alkoholem, takže si nebyl vědom dosahu svých jednání, a nemůže být za ně činěn odpovědným. Soud pak nespatřoval v zažalovaném skutku ani trestný čin opilství podle § 187 odst. 1 tr. zák., ani konečné podle § 186 tr. zák., protože podle jeho názoru šlo „o jednání, při nimž vedle alkoholu spolupůsobila také psychopatická vlastnost obviněného, kterou zjistili znalci lékaři“, takže obviněný podle názoru soudu „nemohl předvídat takovýto výsledek svého jednání“.
Krajský soud vyhověl odvolání okresního prokurátora, zrušil tento rozsudek a uznal obviněného na témže skutkovém podkladě vinným trestným činem opilství podle § 186 tr. zák. I odvolací soud trval na ochranném léčení.
Z důvodů:
Okresní soud pochybil v souzené věci v prvé řadě v otázce hodnocení odborného posudku znalců psychiatrů.
Znalecký posudek se podává k objasnění skutečností závažných pro i trestní řízení, je-li k tomu třeba odborné znalosti (§ 80 odst. 1, § 56 odst. 1 tr. ř.). I ustanovení § 114 odst. 1 tr. ř. mluví o objasnění skutečností, účelem znaleckého posudku tedy je objasnění takových skutečností, k jejichž správnému poznání a hodnocení (zátím beze zřetele k významu takto poznaných a hodnocených skutečností pro obor hmotného práva trestního) nestačí obecné znalosti a životní zkušenosti soudců, ale je k tomu třeba zvláštních znalostí odborných.
Podle zásady volného hodnocení důkazů platné pro trestní řízení má soud ovšem právo i povinnost, aby i znalecký posudek zkoumal a hodnotil po všech stránkách jako každý jiný důkaz, pokud z něho činí skutková zjištění. Učinit právní závěry v oboru trestního práva ze všech zjištěných skutečností, tedy i ze skutečností prokázaných na podkladě znaleckého posudku, přísluší pouze soudu a nikoliv znalci. Není proto věcí znalce, aby ve svém posudku zkoumané skutečnosti hodnotil, i pokud jde o jejich trestně právní dosah. Nesprávný by byl také postup soudu, který by právní posouzení skutečnosti, jež byla předmětem znaleckého posudku, přenechal znalci.
V souzené věci se vyslovili znalci psychiatři v tom smyslu, že obviněný nemůže být pro svou akutní zmatenost z otravy alkoholem v době stíhaných skutků být za ně