R 18/1949 (tr.); Garance

Obžalovaný jako římskokatolický kněz zastával úřad administrátora v R. Na veřejné schůzi, svolané místním akčním výborem Národní fronty, místním národním výborem a rodičovským sdružením dne 12. listopadu 1948, byla přijata resoluce, v níž je žádána biskupská konsistoř, aby obžalovaný byl z úřadu odvolán a aby za něho byla poslána náhrada. Obžalovaný, který se schůze zúčastnil, vyvracel obvinění proti němu vznesená a ve své řeči srovnával jednání krajského akčního výboru Národní fronty s jednáním gestapa.

Dne 21. listopadu 1948 ke konci duchovních obřadů v kostele při oznamování věcí týkajících se farnosti uvedl, že zmíněnou resoluci odhlasovalo několik nekatolíků nebo katolíků podle jména, upozornil přítomné na domnělé důsledky, které by jeho odchodem nastaly, a působil na ně, aby k resoluci zaujali nepříznivý postoj.

Za to byl odsouzen okresním soudem pro přečin pobuřování podle § 300 tr. z. spáchaný tím, že hleděl popudit jiné k nenávisti vůči krajskému akčnímu výboru Národní fronty, a pro přečin zneužití úřadu duchovního k vykonávání vlivu na věci politického života ve směru nepříznivém lidově demokratickému řádu republiky podle § 28 zákona na ochranu lidově demokratické republiky č. I 231/1948 Sb.

Krajský soud zamítl odvolání obžalovaného z výroku o vině.

Odvolací soud opakoval důkazy a zjistil shodně s nalézacím soudem, že obžalovaný přirovnával jednání krajského akčního výboru Národní fronty k jednání gestapa, neboť řekl, že mu jednání krajského akčního výboru Národní fronty připomíná jednání gestapa, když proti němu zakročovalo v Tyrolích.

První soud správně uvedl, že gestapo bylo policejní orgán, který pro své zločiny byl hluboce nenáviděn v československé republice i v Evropě vůbec a v důvodném opovržení v celém světě. Když obžalovaný přirovnával jednání krajského akčního výboru Národní fronty k jednání gestapa, vykročil z mezí dovolené kritiky. Taková…