č. 17/1974 Sb. rozh. tr., Garance
č. 17/1974 Sb. rozh. tr.
K poměru neoprávněného užívání cizího motorového vozidla podle § 209a odst. 1 tr. zák. a krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák. (ev. rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák.).
Ustanovení § 209a odst. 1 tr. zák. předpokládá, že pachatel má úmysl užívat cizí motorové vozidlo jen přechodně, tj. disponovat s ním jen relativně kratší dobu, aniž by tím však vyčerpal jeho podstatu nebo je podstatně opotřeboval. V úmyslu pachatele cizí motorové vozidlo přechodně užívat musí tedy být zahrnut i záměr vrátit je po jeho přechodném užití osobě, které bylo odňato anebo této osobě alespoň umožnit, aby obnovila své dispoziční právo s motorovým vozidlem, jehož výkon jí byl přechodně trestným činem pachatele znemožněn. Jestliže se pachatel zmocnil cizího motorového vozidla v úmyslu užívat je delší dobu nebo sice po kratší dobu, avšak za cenu jeho podstatnějšího opotřebení, nejde o trestný čin neoprávněného užívání cizího motorového vozidla podle § 209a odst. 1 tr. zák., nýbrž o trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák. (ev. rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák.).
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 5. 9. 1972 sp. zn. 2 Tz 6/72.)
K stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem ČSR Nejvyšší soud ČSR zrušil rozsudek okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. ledna 1972 sp. zn. 4 T 709/71 a okresnímu soudu přikázal, aby věc obviněného B. M. znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Rozsudkem okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. ledna 1972 sp. zn. 4 T 709/71 byl obviněný B. M. uznán vinným kromě jiných též trestným činem neoprávněného užívání cizího motorového vozidla podle § 209a odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák., jehož se měl dopustit tím, že se dne 20. 12. 1970 zmocnil v Třebíči osobního automobilu zn. Škoda MB 1000 patřícího Z. S., jezdil s ním a pak jej nechal stát na silnici poblíže Tábora. Za to a za další trestné činy byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 13. 3. 1972.
Proti tomuto rozsudku podal generální prokurátor ČSR dne 13. července 1972 stížnost pro porušení zákona, ve které vytýká, že soud nehodnotil pečlivě ve vztahu k neoprávněnému užívání automobilu zn. Škoda 1000 MB, který patří poškozenému Z. S., všechny provedené důkazy i z hlediska možného právního posouzení tohoto skutku jako trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zák. Obviněný toto auto neoprávněně užíval po dobu asi jednoho měsíce, přečísloval motor a evidenční číslo na štítku auta a vyměnil zámky u spínací skříňky a u dveří auta. Auto pak užíval i pod dvěma různými státními poznávacími značkami. Rovněž mělo být pečlivě hodnoceno, za jakých okolností se obviněný rozhodl toto auto vyvézt dne 20. 1. 1971 po silnici směrem na Prahu, kde auto nechal opuštěné stát.
Generální prokurátor ČSR proto navrhl, aby byl napadený rozsudek zrušen.
Nejvyšší soud ČSR přezkoumal podle § 267 odst. 1 tr. ř. správnost všech výroků napadeného rozsudku, jakož i správnost postupu řízení, které předcházelo rozsudku, a na podkladě výsledků veřejného zasedání dospěl k těmto závěrům:
Okresní…
