č. 169/1950 Sb. rozh. tr., Garance
č. 169/1950 Sb. rozh. tr.
Předpokladem pro uložení peněžitého trestu podle § 47 zák. č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky, je i pachatelův úmysl způsobit republice škodu immateriální, spočívající v narušování klidného vývoje lidově demokratického státního zřízení a tím i brzdění nastoupené cesty k vybudování socialismu.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 20. března 1950, Tz 26/50.)
Okresní soud ve Vysokém Mýtě uznal obžalovaného vinným přečiny pobuřování proti republice podle § 3 odst. 1, ublížení na cti presidentu republiky podle § 23 odst. 2, popuzování podle § 26 odst. 13 a hanobení národa podle § 27 zák. č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky. Peněžitý trest mu nebyl vyměřen, což okresní soud odůvodnil tím, že obžalovaný spáchal trestný čin podle jeho názoru v důsledku své prudké povahy a ze sklonu k páchání trestných činů a nikoliv ze zištnosti nebo v úmyslu poškodit republiku přímo.
Krajský soud v Pardubicích, který vyhověl odvolání veřejného žalobce, pokud jde o výši trestu na svobodě, nevyhověl mu ve směru neuložení peněžitého trestu, aniž pro to uvedl důvody.
Nejvyšší soud vyhověl stížnosti pro zachování zákona podané generálním prokurátorem a uložil obžalovanému podle § 47 zák. č. 231/1948 Sb. i peněžitý trest.
Z důvodů:
Z toho, jak okresní soud vyložil v § 47 zák. č. 231/1948 Sb. požadovaný úmysl poškodit republiku slovy: „že nebylo úmyslem pachatele způsobit republice škodu přímo,“ dalo by se usoudit, že okresní soud tu zastává názor, že pachatel musí mít na mysli…
