Input:

č. 161/1949 Sb. rozh. obč., Garance

č. 161/1949 Sb. rozh. obč.
U osob samostatně výdělečně činných, kterých se týká vyhláška vydaná podle § 20, odst. 7 zák. č. 99/1948 Sb., se považuje za vyměřovací základ pro dávky a pojistné podle zákona o národním pojištění jedině pevná částka stanovená touto vyhláškou a pojištěnec se nemůže s úspěchem domáhat toho, aby vyměřovací základ byl stanoven podle jeho skutečného příjmu.
Činit opatření k odstranění sociálních tvrdostí, které se vyskytnou při provádění zákona o národním pojištění, přísluší jen představenstvu Ústřední národní pojišťovny, nikoliv i soudům rozhodujícím o opravných prostředcích, podaných do výměrů Ústřední národní pojišťovny.
(Rozhodnutí krajského soudu v Českých Budějovicích z 18. srpna 1949, Rp 20/49.)
Pojištěnka provozuje živnost hostinskou, v níž pracuje i její syn. Okresní národní pojišťovna vyměřila pojistné ze základu 5.500 Kčs měsíčně u pojištěnky a 2.000 Kčs měsíčně u jejího syna. Pojištěnka napadla stížností tu část výměru, kterou byl stanoven vyměřovací základ u ní, nestěžovala si však do stanovení vyměřovacího základu u syna. V stížnosti uplatňovala, že je 66 let stará, nemocná a že její skutečný příjem ze živnosti je mnohem nižší, i živnostenská daň jí byla vyměřena z nižšího základu, než je vyměřovací základ stanovený okresní národní pojišťovnou. Domáhala se snížení vyměřovacího základu na 2.000 Kčs měsíčně, neboť jinak prý by byly ohroženy její životní podmínky, a poukazovala na ustanovení § 160, odst. 1, č. 15 zák. o národním pojištění.
Okresní soud v Jindřichově Hradci stížnosti nevyhověl.
Krajský soud potvrdil jeho usnesení.
Z důvodů:
Podle § 2, odst. 1, písm. b) zák. č. 99/1948 Sb. podléhají povinně národnímu pojištění i osoby samostatně výdělečně činné a k nim patří podle § 4, odst. 1, písm. b) i živnostníci. Podle § 20, odst. 2 uved. zák. je vyměřovacím základem pro dávky a pojistné u osob samostatně výdělečně činných s výjimkou zemědělců příjem stanovený příslušnou mzdovou vyhláškou pro zaměstnance tak odborně kvalifikovaného, že může zastupovat podnikatele ve vedení podniku, zvýšený o jednu čtvrtinu, nejméně však příjem nejlépe placeného zaměstnance zvýšený o čtvrtinu. Podle § 20, odst. 7 uved. zák. však může ministerstvo sociální péče na návrh ústřední národní pojišťovny v dohodě se zúčastněnými ministerstvy a po slyšení jednotné odborové organisace a vrcholných zájmových organisací stanovit vyhláškou v úředním listě, že se za vyměřovací základ u určitých skupin pojištěnců považuje určitá pevná částka. Podle tohoto zmocnění vydalo ministerstvo sociální péče vyhlášku z 18. října 1948, č. 2493, Úř. list I. č. 205/1948, v níž stanovilo pevné částky pro stanovení vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných, ježto právě u nich docházelo k četným nesrovnalostem. Podle § 2 této vyhlášky činí vyměřovací základ u podnikatelů, kteří jsou členy ústředního svazu obchodu, pohostinství a dopravy, provozují-li podnik s jedním spolupracovníkem, 5.500 Kčs měsíčně. Podle § 9 uved. vyhlášky se do počtu spolupracovníků rozhodného pro stanovení vyměřovacího základu počítají všichni spolupracující členové rodiny. Proto prvý soud právem zamítl žádost stěžovatelky o snížení vyměřovacího základu a odůvodnil