č. 155/1952 Sb. rozh. obč., Garance

Okresní soud v Týně n. Vltavou uložil otci, aby platil na výživu dítěte, jež je ve výchově u matky, 700 Kčs měsíčně. Soud zjistil, že otec dítěte si vydělává asi 5.500 Kčs měsíčně, je ženat, a má další dvě děti ve stáří 5 a 9 roků; jeho manželka pracuje v domácnosti. Kromě výdělku má otec podle vlastních údajů důchod od úřadu pro válečné poškozence 750 Kčs měsíčně včetně přídavku na děti. Matka nezletilého je vdaná, stará se rovněž o dvě další nezletilé děti a vydělává průměrně 3.200 Kčs měsíčně. Její manžel má podle jejího tvrzení asi 4.800 Kčs měsíčně. Soud odhadl náklad na úhradu všech potřeb nezletilého na 1.400 Kčs měsíčně a ježto oba rodiče mají podle § 39 zákona o právu rodinném stejnou povinnost pečovat o výživu a výchovu dítěte, uložil otci, aby platil na dítě polovinu, t. j. 700 Kčs měsíčně, kteroužto částku uznal za přiměřenou výdělečným možnostem otce.

Krajský soud v Českých Budějovicích snížil ke stížnosti otce výživné na 550 Kčs měsíčně. Podle jeho názoru nutno považovat rodinný přídavek, který matka na nezletilého pobírá, za samostatný příjem dítěte podle § 58 odst. 2 zákona o právu rodinném a nutno prý proto od potřeb dítěte odečíst tento přídavek, který činí 260 Kčs měsíčně a teprv zbytek rozvrhnout na oba rodiče. Vzhledem k jejich výdělkovým a majetkovým poměrům uznal soud druhé stolice za přiměřené, aby otec platil jen 550 Kčs měsíčně.

Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona, podané generálním prokurátorem podle § 210 o. s. ř., že usnesením krajského soudu byl porušen zákon. K otázce, o niž jde, uvedl nejvyšší soud

Zákon č. 154/1945 Sb. změněný a doplněný zákonem č. 58/1947 Sb. zavedl rodinné přídavky, aby – jak se praví v důvodové zprávě – „usnadňovaly sociální postavení rodin, zejména rodin vícečlenných“. Zákonem č. 90/1949 Sb. byly dosavadní předpisy o rodinných přídavcích přizpůsobeny zákonu o národním pojištění. V § 17 odst. 2 zákona č. 90/1949 Sb. se stanoví, že určuje-li soud výživné na dítě, nepřihlíží k rodinnému přídavku, který se na ně poskytuje. Toto nové ustanovení sjednocuje podle důvodové zprávy dosavadní nejednotnou praxi a zachovává rodinný přídavek k tomu účelu, pro který byl určen. Účel rodinného přídavku nový zákon výslovně neuvádí, ale z toho, že materiální obsah dávkové a úhradové části dřívějších zákonů zůstal v podstatě nezměněn a že šlo ve skutečnosti jen o přizpůsobení zákonu o národním pojištění, lze usuzovat, že účel rodinných přídavků podle zákona č. 90/1949 Sb. byl týž jako rodinných přídavků podle zákonů dřívějších.

Účelem rodinných přídavků bylo tedy původně usnadnit sociální postavení rodiny vzhledem k výchově a výživě dětí. Po zvýšení životní úrovně pracujících, která nastala po vydání původních zákonů, je pak účelem rodinných přídavků nadlepšení, které socialistický stát poskytuje pro děti rodinám pracujících. Zákon č. 90/1949 Sb. tedy vlastně provádí i zásady ústavy 9. května na ochranu…