č. 15/1951 Sb. rozh. tr., Garance

Obviněný se setkal v nočních hodinách na opuštěné ulici se skupinou podnapilých mladíků a dostal se s nimi do hádky. Když pak slovní půtka přešla ve rvačku mezi ním a jedním z mladíků – poškozeným, ohnal se obviněný po poškozeném kapesním nožem a zasáhl jej do prsou. Poškozený krátce nato zranění podlehl.

Okresní soud trestní v Ostravě kvalifikoval jednání obviněného jako trestný čin rvačky podle § 223 odst. 1, 2 tr. zák.

Krajský soud vyhověl odvolání okresního prokurátora a uznal obviněného vinným trestným činem úmyslného ublížení na zdraví podle § 220 odst. 1, 2 tr. zák.

Okresní soud pochybil, když jednání obviněného kvalifikoval podle § 223 odst. 1, 2 tr. zák. jako účast na rvačce, při níž byla jinému účastníku způsobena smrt. Vycházel totiž z mylného právního názoru, že každé způsobení těžké újmy na zdraví nebo usmrcení, došlo-li k němu při rvačce, nutno stíhat podle ustanovení o rvačce.

Toto ustanovení však přichází v úvahu jen tehdy, byla-li při rvačce způsobena společnou činností účastníků některému z rváčů i těžká újma na zdraví nebo smrt a nelze-li zjistit, který z účastníků uvedený těžší následek (těžkou újmu na zdraví, smrt) způsobil (vide § 223 odst. 2 tr. zák.: „je-li při činu uvedeném v odstavci 1 někomu jinému způsobena...“ a nikoliv „způsobí-li pachatel...“). Společné působení ostatních účastníků rvačky na těžším následku nesmí ovšem vykazovat znaky spolupachatelství podle § 6 tr. zák. (na př. zlé nakládání více osob s jednou osobou), neboť spočívá pouze v úmyslném vzájemném ohrožování života neb zdraví spáchaném jen účastí na rvačce. Ustanovení § 223 tr. zák. o rvačce sleduje dvojí cíl. Jednak stíhá nebezpečné rvačky více osob – i když nedojde ke skutečnému poranění – již preventivně jako dokonaný trestný čin (odstavec 1 citovaného ustanovení), jednak vyslovuje kolektivní odpovědnost účastníků rvačky – kromě poškozeného – za těžší následek, nelze-li přímého původce…