Input:

R 143/1952; Garance

č. 143/1952 Sb. rozh. obč.
Změnu příjmení dítěte, které se narodilo neprovdané matce před účinností zákona o právu rodinném, na příjmení, které nabyla matka pozdějším sňatkem s mužem, který není otcem dítěte, nelze uskutečnit podle § 36 zákona o právu rodinném, nýbrž jen podle ustanoveni zákona č. 55/1950 Sb., o užívání a změně jména a příjmení.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 26. června 1952, Cz 274/52)
Neprovdané matce se v r. 1940 narodil syn, k němuž otcovství uznal A. Matka dítěte se později provdala za jiného muže B. Oba rodiče dítěte, matka i A, se v řízení o zvýšení výživného pro nezletilého dohodli v září 1950 u soudu na tom, že dítě bude mít v budoucnosti příjmení matčina manžela.
Okresní soud v Kyjově jako soud opatrovnický vzal dohodu rodičů o změně příjmení dítěte na vědomí a zároveň uložil otci dítěte placení zvýšeného výživného. Usnesení nabylo právní moci.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona, podané generálním prokurátorem podle § 210 o. s. ř., že rozhodnutím okresního soudu, pokud jím byla schválena dohoda rodičů nezletilého o změně jeho příjmení, byl porušen zákon.
Z odůvodnění:
Zákon o právu rodinném stanoví, že děti mají společné příjmení rodičů nebo příjmení jednoho z nich.
V daném případě dítě, které se narodilo za účinnosti obecného zákoníka občanského z r. 1811 neprovdané matce, nabylo příjmení své matky, které tato měla v době jeho narození. Nato došlo ještě před účinností zákona o právu rodinném ke změně příjmení matky jejím provdáním za B, a to automaticky podle § 92 býv. o. z. o. z r. 1811. Přeje-li si dnes matka dítěte, aby dítě mělo nynější její příjmení, jde o změnu příjmení podle § 2 zákona č. 55/1950 Sb., o užívání a změně