Input:

R 140/1953; Garance

č. 140/1953 Sb. rozh. obč.
K pojmu rodinného domku ve smyslu § 1 písm. f) nařízení ministra spravedlnosti č. 179/1950 Sb., o důležitých důvodech k výpovědi chráněných nájmů nebo k jich zrušení bez výpovědi.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 28. srpna 1953, Cz 287/53.)
Navrhovatelka se domáhala, aby soud přivolil k výpovědi odpůrcova nájemního poměru k bytu sestávajícího z kuchyně a dvou pokojů s příslušenstvím. Uvedla, že byt je v rodinném domku, jehož je spoluvlastnicí do jedné čtvrtiny, že se chce se svou rodinou do domku nastěhovat a že rodinné poměry nájemcovy nevyžadují, aby nájemní poměr zůstal zachován. Jsou proto dány zákonné podmínky pro přivolení k výpovědi podle § 1 písm. f ) nař. č. 179/1950 Sb.
Odpůrce žádal, aby návrh byl zamítnut, poněvadž není zákonných podmínek požadovaných v § 1 písm. f) nař. č. 179/1950 Sb. Uvedl, že tu nejde o rodinný domek, protože navrhovatelka je spoluvlastnicí sousedního domu, který s domkem, o nějž jde, tvoří dvoj vilu, dále, že v domě jsou 4 bytové jednotky, které obývá celkem 12 lidí. Odpůrce se nemůže nastěhovat do dosavadního bytu navrhovatelky, který je mu nabízen jako byt náhradní, protože tomu jednak brání jeho nervová choroba, jednak je tento byt příliš vzdálen od jeho pracoviště, kam by stěží mohl dojíždět.
Lidový soud civilní v Praze přivolil k výpovědi. Soud zjistil místním ohledáním, dobrozdáním znalce a kolaudovaných plánů z března 1923, že jde o dvojdomek dohromady o 4 bytech, každý domek tvoří samostatný domek zapsaný jako zvláštní knihovní těleso, že jsou v každém kolaudovány toliko 2 byty a to jeden v přízemí o 2 pokojích s příslušenstvím, druhý v I. poschodí s podkrovím o 3 pokojích s příslušenstvím. Do podkrovních místností vchází se z místností v I. poschodí přímo po dřevěných schodech, takže místnosti v I. poschodí tvoří s místnostmi podkrovními jednu bytovou jednotku. Dále soud zjistil, že v suterénu byla stavebním úřadem kolaudována pouze předsíň, prádelna a 2 sklepy, nikoli však byt doposud užívaný. Prvý soud vyslovil právní názor, že za rodinný domek ve smyslu § 105 o. z. a § 158 odst. 2 ústavy 9. května třeba vzhledem k nedostatku zákonné definice považovat stavbu, která má zásadně sloužit potřebám rodiny. Přitom je nerozhodné, zda je domek dočasně obydlen nájemníky a má 4, byty. Navrhovatelčin dům je takovým rodinným domkem. Protože pak rodinné a hospodářské poměry odpůrcovy nevyžadují, aby nájeiňní poměr zůstal zachován, přivolil soud k výpovědi.
Odpůrce podal proti rozsudku lidového soudu odvolání, v němž vytýkal, že posuzování prvého soudu je formalistické, když přihlíží jen ke kolaudačnímu konsensu a nikoli ke skutečnosti, že byt v suterénu je pronajímán po delší dobu než 20 let, že nejde o rodinný domek, protože spoluvlastníci užívají služeb domovníka a mají spoluvlastnické podíly i na vedlejším domě.
Krajský soud v Praze rozsudek soudu prvé stolice potvrdil. V odůvodnění uvedl, že podle znaleckého posudku i podle plánů je dům, o který jde, stavěn a kolaudován jako domek o 2 bytech, jeden byt v přízemí o 2 pokojích s příslušenstvím, druhý byt v I. poschodí a podkroví o 3 pokojích s příslušenstvím. Jde tedy o stavbu menšího rozsahu určenou přímo k uspokojení potřeb rodiny, tedy o domek