Input:

č. 137/1949 Sb. rozh. obč., Garance

č. 137/1949 Sb. rozh. obč.
V řízení o námitkách proti výpovědi (§§ 571 a násl. c. ř. s.) lze do konce ústního jednaní přednést i takové námitky, které původně nebyly uplatněny. Zásada soustřeďovací tu neplatí.
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze z 26. května 1949, Co XXIV 65/49.)
Proti soudní výpovědi podal vypovídaný, nezastoupený advokátem, písemné námitky právně bezvýznamné, v nichž netvrdil, že výpověď mu byla doručena opožděně. Tuto skutečnost přednesl teprve při ústním jednání o námitkách.
Okresní soud civilní v Praze námitkám vyhověl a zrušil výpověď z těchto důvodů: Podle dosavadní judikatury třeba ve lhůtě k podání námitek podat veškeré námitky, jinak jsou opožděné. Takový výklad je však příliš formalistický a znamená poškození stran práva neznalých a nezastoupených advokátem; není proto v souladu se zásadami ústavy 9. května, ani se zásadami zákona č. 319/1948 Sb. o zlidovění soudnictví, který chce oprostit soudnictví od zbytečných formalit, žalovaný namítl opožděné doručení výpovědi hned při prvním ústním jednání a nelze proto sdílet názor žalující strany, že námitka opožděného doručení výpovědi nebyla žalovaným včas uplatněna.
Krajský soud nevyhověl odvolání žalující strany a potvrdil napadený rozsudek.
Z důvodů:
Při posuzování věci dlužno přihlédnout ke konkrétním okolnostem, jež tvoří základ obrany žalovaného proti výpovědi. Okolnost, že odůvodněná námitka opožděnosti výpovědi nebyla žalovaným uvedena ve včas podaných písemných námitkách, nelze proto vykládat v neprospěch žalovaného, advokátem tehdy nezastoupeného. Opačný výklad odporuje právnímu přesvědčení lidu, neboť by pak zřejmě opožděná výpověď měla být uznána za účinnou pouze proto, že námitka opožděnosti výpovědi nebyla pojata do písemných námitek podaných ve lhůtě. Ze skutečnosti posléz uvedené je patrno, že žalovaný výpověď neuznává a že by proti ní jistě uplatnil všechny námitky, kdyby byl osobou práva znalou nebo byl zastoupen advokátem. Uváží-li se dále, že podle zákona č. 319/1948 Sb. lze i v odvolacím řízení uplatňovat novoty, lze se zřetelem k ustanovením § 171, odst. 3