č. 135/1990 Sb., Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o odměňování pracovníků při soukromém podnikání občanů, platné do 15.1.1992
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 28. dubna 1990
o odměňování pracovníků při soukromém podnikání občanů
Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 123 odst. 1 písm. a) a b) zákoníku práce (úplné znění č. 52/1989 Sb.), po projednání s ministerstvem financí, cen a mezd České republiky, ministerstvem financí, cen a mezd Slovenské republiky a příslušnými odborovými orgány:
§ 1
Rozsah platnosti
Tato vyhláška upravuje odměňování pracovníků v pracovním poměru k podnikateli,1) který zaměstnává zpravidla do 200 pracovníků (dále jen „pracovník” a „podnikatel”).
§ 2
Mzdové zařazení pracovníků
Podnikatel zařazuje pracovníky podle sjednaného druhu práce a vykonávané pracovní činnosti do příslušného tarifního stupně podle přílohy této vyhlášky.
§ 3
Mzda
Podnikatel poskytuje pracovníkům mzdu za vykonanou práci a za její výsledky podle podmínek dohodnutých v pracovní smlouvě, ve vnitřním mzdovém předpisu nebo v kolektivní smlouvě; tato mzda nesmí být v jednotlivých tarifních stupních nižší než souhrn základního mzdového tarifu uvedeného v § 13 a příplatků uvedených v § 5 až 9. Dohodnutá část mzdy s výjimkou základního mzdového tarifu (§ 13) a příplatků (§ 5 až 9) může být poskytována jako nepeněžité plnění.
§ 4
Mzdové formy
Uplatňování jednotlivých forem mzdy a jejich kombinací je v pravomoci podnikatele. K ocenění rozdílné náročnosti a obtížnosti pracovních podmínek může podnikatel vedle příplatků uvedených v § 5 až 9 poskytovat pracovníkům též jiné mzdové příplatky nebo odměnu za pracovní pohotovost.
§ 5
Mzda za práci přesčas
(1)
Za hodinu práce přesčas2) přísluší pracovníku mzda, a jde-li o pracovníka odměňovaného měsíční mzdou mzda nejméně ve výši 1/185 základního mzdového tarifu při 42,5 a 42 hodinové týdenní pracovní době, ve výši 1/180 základního mzdového tarifu při 41,25 hodinové týdenní pracovní době, ve výši 1/175 základního mzdového tarifu při 40 hodinové týdenní pracovní době.
(2)
Vedle mzdy podle odstavce 1 a případných ostatních dosažených složek mzdy přísluší pracovníkovi, jemuž nebylo poskytnuto náhradní volno za práci přesčas
3) , příplatek nejméně
a)
ve výši 25 % základního mzdového tarifu nebo
b)
ve výši 50 % základního mzdového tarifu, jde-li o práci přesčas v noci nebo ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu.
(3)
Podnikatel může stanovit jednotný příplatek za práci přesčas nejméně ve výši 33 % základního mzdového tarifu, jde-li o práci se střídavými denními, nočními, sobotními a nedělními směnami bez ohledu na to, kdy k práci přesčas došlo.
§ 6
Příplatek za práci v noci
Pracovníkům, kteří konají práci v noci, přísluší příplatek nejméně ve výši 2,50 Kčs za každou odpracovanou hodinu za podmínky, že práce v noci trvá alespoň 2 hodiny. Za práci v noci se považuje práce konaná v době od 22. do 6. hodiny.
§ 7
Příplatek za práci ve výškách
Pracovníkům, kteří pracují v omezeném pracovním prostoru nebo při vnucených polohách…
