č. 132/1951 Sb. rozh. obč.
Naturální restituce velkého domovního majetku, který je v národní správě komunálního podniku, soukromému vlastníku, odporuje zásadám dnešního společenského řádu a hospodářské soutavy.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 27. září 1951, Cz I 82/51.)
Navrhovatelka se domáhala podle restitučního zákona vrácení několika činžovních domů, které v době nesvobody byly převedeny na bývalý Vystěhovalecký fond pro Čechy a Moravu a nyní jsou v národní správě komunálního podniku.
Okresní soud civilní v Brně návrhu vyhověl.
Krajský soud v Brně nevyhověl stížnosti odpůrce a usnesení prvního soudu potvrdil.
Proti usnesení krajského soudu podal generální prokurátor stížnost pro porušení zákona podle § 210 o. s. ř.
Nejvyšší soud stížnosti vyhověl a k otázce, o niž jde, uvedl
v odůvodnění:
Při zkoumání oprávněnosti restitučního návrhu bylo povinností krajského soudu zabývat se též otázkou, zda vyhovění návrhu bude v souladu se společenským řádem lidově demokratického státu, usilujícího o vybudování socialismu. Restitučním zákonem mělo být docíleno právní obnovy, pokud šlo o nápravu právních jednání, uzavřených pod tlakem okupace a persekuce a jejich následků. Obnovou právních poměrů nelze však rozumět pouhou obnovu vztahů nebo poměrů, které zde byly v době protiprávního zásahu, aniž by byl vzat náležitý žřetel ke změnám společenských poměrů, k nimž zatím došlo a jim odpovídajícímu právnímu řádu. Proto, ustanovení restitučního zákona nutno podle zásad socialistické zákonnosti vykládat jen ve spojení a v souladu s předpisy upravujícími nové hospodářské a společenské zřízení. I kdyby zde tedy byly jinak podmínky pro vyhovění restitučnímu návrhu,…
