Input:

č. 131/1951 Sb. rozh. obč., Garance

č. 131/1951 Sb. rozh. obč.
Při restituci nemovitosti, která je v národní správě, nemůže soud uložit národnímu správci, aby odevzdal navrhovateli restituovanou nemovitost do držby a užívání.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 18. července 1951, Cz I 73/51.)
Navrhovatel se domáhal podle restitučního zákona č. 128/1946 Sb. vrácení nemovitosti, která v době nesvobody přešla na bývalý Vystěhovalecký fond pro Čechy a Moravu a nyní je v národní správě a navrhl, aby přechod nemovitosti na Vystěhovalecký fond byl prohlášen za neplatný a odpůrci (národnímu správci) bylo uloženo, aby mu nemovitost odevzdal do držby a užívání.
Okresní soud civilní v Brně vyhověl návrhu v celém rozsahu.
Krajský soud v Brně nevyhověl stížnosti odpůrce a rozhodnutí okresního soudu potvrdil.
Proti rozhodnutí krajského soudu, pokud jím bylo národnímu správci uloženo, aby nemovitost odevzdal do držby a užívání navrhovateli, podal generální prokurátor stížnost pro porušení zákona podle § 210 o. s. ř.
Nejvyšší soud stížnosti vyhověl.
Z odůvodnění:
Restituční zákon nutno vykládat jako součást celého právního řádu, jehož základem je ústava 9. května, s níž musí být výklad a používání všech ostatních právních předpisů vždy v souladu (§ 171 odst. 3 ústavy). Restitučním zákonem měly být dostraněny jen důsledky neplatných majetkových zásahů z doby okupace, nebyla jím ale dotčena po okupaci vydaná ustanovení směřující k zabezpečení a úpravě hospodářského života a nové hospodářské struktury státu a z nich plynoucí oprávnění správních orgánů. K zavedení národní správy jsou podle dekr. č. 5/1945 Sb. příslušný správní orgány uvedené v §§ 7 a 9 tohoto dekretu a jen tyto orgány jsou také podle § 11 dekr. povolány ke zrušení národní správy. Národní správa jednou