Input:

R 124/1952; Garance

č. 124/1952 Sb. rozh. obč.
Opatření opatrovnického soudu o úpravě práv a povinností rodičů stran dítěte a jeho majetku pro dobu po rozvodu (§ 32 zákona o právu rodinném) lze použít jen v tom rozvodovém řízení, z jehož podnětu k němu došlo.
(Rozhodnutí krajského soudu v Plzni z 18. dubna 1952, 7 Ok 70/52.)
Okresní soud v Plzni rozvedl k návrhu manžela jeho manželství s odpůrkyní z viny obou účastníků. Při tom si soud neopatřil rozhodnutí opatrovnického soudu ve smyslu § 32 zákona o právu rodinném ohledně nezletilého dítěte účastníků, nýbrž spokojil se rozhodnutím, jímž opatrovnický soud upravil práva a povinnosti rodičů pro dobu po rozvodu v dřívějším rozvodovém řízení, jež bylo zahájeno k návrhu odpůrkyně, která však později vzala návrh zpět.
Krajský soud k odvolání odpůrkyně zrušil rozsudek okresního soudu a vrátil mu věc k dalšímu jednání a novému rozhodnutí.
Z odůvodnění:
Odpůrkyně právem vytýká, že prvý soud vyslovil rozvod, aniž si vyžádal rozhodnutí opatrovnického soudu o úpravě úprav a povinností účastníků k jejich nezletilému dítěti pro dobu po rozvodu (§ 32 zákona o právu rodinném a § 240 o. s. ř.).
Z ustanovení § 240 o. s. ř. vyplývá, že k úpravě práv a povinností rodičů stran dětí a jich majetku pro dobu po rozvodu (§32 zákona o právu rodinném) přikročí opatrovnický soud až po zahájení řízení o rozvodu. Soud jednající o návrhu na rozvod vyžádá si vzhledem k požadavku účelnosti řízení (§ 59 o. s. ř.) takové opatření opatrovnického soudu zpravidla až tehdy, když z výsledků řízení dojde k úsudku, že k vyslovení rozvodu patrně dojde. Opatrovnický soud rozhoduje pak podle skutkového stavu, který tu je v době rozvodového řízení. Z