č. 121/1951 Sb. rozh. obč., Garance
č. 121/1951 Sb. rozh. obč.
Přiznání odškodnění za úhrnnou ztrátu výdělečné schopnosti z několika úrazů, jichž následky se sčítají, není na překážku, že některý z úrazů byl už odškodněn odbytným podle čl. I § 6 písm. b) nař. č. 216/1940 Sb., bylo-li toto odbytné už vyčerpáno.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 20. prosince 1950, Cpo VIII 332/50.)
Navrhovatel utrpěl úraz 30. prosince 1940 a bylo mu vyplaceno v roce 1943 odbytné podle článku I § 6 písm. b) nařízení č. 216/1940 Sb. Dne 16. června 1948 utrpěl další úraz a domáhal se odškodnění obou úrazů. Ústřední národní pojišťovna odmítla povinnost odškodnit oba úrazy zastávajíc názor, že úraz 30. prosince 1940 bylo by možno odškodnit jen tehdy, kdyby se poúrazové následky z tohoto úrazu zhoršily a měly za následek snížení výdělečné schopnosti alespoň 20%.
Krajský soud v Ostravě návrhu vyhověl. Zjistil, že snížení výdělečné schopnosti způsobené úrazem z 30. prosince 1940 činí 10%, z úrazu ze 16. června 1948 pak 30%, a přiznal proto navrhovateli úrazový důchod ve výši 40% plného důchodu.
Nejvyšší soud odvolání Ústřední národní pojišťovny nevyhověl.
Z odůvodnění:
Odvolací soud sdílí názor prvního soudu, že věc je posuzovat podle § 85 zákona o národním pojištění a nikoli podle § 84 tohoto zákona, který má na mysli jen změny v poúrazových následcích z jednotlivého úrazu. Ustanovením § 85 zákona o nár. poj. je pamatováno právě na odškodnění případů, kdy pojištěnec utrpí po sobě několik úrazů, nebylo by mu však možno přiznat odškodné proto, že ztráta výdělečné schopnosti u jednotlivých úrazů nedosahuje 10%, ačkoliv by několika takovými drobnými úrazy mohla být výdělečná schopnost snížena velmi podstatně. Je proto nutno následky takových úrazů sčítat a odškodné pak přiznat podle úhrnné ztráty výdělečné schopnosti.
Ústřední…
