č. 120/1949 Sb. rozh. obč., Garance

Žalobce se domáhal zaplacení dluhu, který je hypotekárně zajištěn na nemovitostech žalovaného, a tvrdil, že žalovaný tento dluh uznal.

Žalovaný namítal, že nemovitost, na níž dluh vázne, podléhá revisi první pozemkové reformy a tvrdil: V pozemkové knize bylo poznamenáno zamýšlené převzetí nemovitosti podle §§ 2, 3 náhradového zákona č. 329/1920 Sb. a žalovanému dána výpověď podle § 12 téhož zákona a § 23 vl. nař. č. 1/1948 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení zákona o revisi první pozemkové reformy. Proto přísluší žalobci podle § 7, odst. 5 zák. č. 142/1947 Sb. jen úhrada podle ustanovení náhradového zákona a žalovaný není již dlužníkem, neboť žalobce je odkázán se svou pohledávkou na přejímací cenu, která bude určena ve správním řízení (§ 2, odst. 2 zák. č. 147/1947 Sb.). žalovaný z těchto důvodů navrhl, aby žaloba byla odmítnuta pro nepřípustnost pořadu práva, případně zamítnuta.

Bývalý krajský soud v Klatovech zamítl námitku nepřípustnosti pořadu práva a uznal, že žalobní nárok je po právu.

Býv. zemský soud v Praze nevyhověl odvolání žalovaného a uvedl v důvodech svého rozhodnutí: Zmatečnost podle § 477, odst. 1, č. 6 c. ř. s. spatřuje žalovaný v tom, že žalobci jako knihovnímu věřiteli přísluší podle § 7, odst. 5 zák. č. 142/1947 Sb. jen úhrada podle příslušných ustanovení náhradového zákona, které se může domáhati jen ve správním řízení. Tento názor žalovaného není správný, žalobce se domáhá zaplacení zažalované částky jako osobního dluhu a nedomáhá se uvedené náhrady. Nenáleží proto rozhodování o zažalované pohledávce do řízení správního, nýbrž patří jen na pořad práva. Ve věci samé neshledal odvolací soud odvolání důvodným. Z žaloby je patrno, že žalující strana vymáhá zažalovanou pohledávku na žalovaném jako osobní dluh a žaloba opírá se nejen o dlužní úpis, nýbrž i o uznání žalovaného, žaloba se neopírá o skutečnost, že žalovaný je vlastníkem nemovitosti, na níž je pohledávka zajištěna zástavním právem. Není proto osobní ručení žalovaného dotčeno provedením revise první pozemkové reformy.

Nejvyšší soud nevyhověl dovolání žalovaného.

Otázka zmatečnosti podle § 477, odst. 1, č. 6 c. ř. s. byla vyřešena souhlasně usnesením obou nižších soudů a tudíž pro dovolací soud závazně, takže se jí dovolací soud nemůže již zabývat (§ 528 c. ř. s.).

Z předpisu § 7, odst. 5 zák. č. 142/1947 Sb. nelze nikterak dovodit, 1 že jím byly dotčeny i závazky, pokud jsou osobním dluhem vlastníka nemovitostí podléhajících revisi pozemkové reformy. Právem bylo proto žalobě opírající se o uznání zažalované částky dovolatelem vyhověno bez ohledu na…