č. 117/1951 Sb. rozh. obč., Garance
č. 117/1951 Sb. rozh. obč.
Pokud trvá pracovní poměr, trvá i pojištění, bez zřetele na to, zda zaměstnanec práce skutečně vykonává, či nikoliv.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 6. února 1951, Cpo VII 41/51.)
Krajský soud v Olomouci zamítl návrh na přiznání invalidního důchodu proto, že navrhovatel nesplňuje základní podmínku nároku podle § 61 odst. 1 zákona o národním pojištění, neboť v posledních pěti letech před nápadem dávky byl důchodově pojištěn toliko 1415 dnů, místo 1460 dnu. Do tohoto počtu 1415 dní je zahrnuta i náhradní doba podle § 61 odst. 2 písm. d) od 9. srpna 1949 do 28. června 1950, kdy měl nárok na dávky nemocenského pojištění.
Nejvyšší soud vyhověl odvolání navrhovatele, který tvrdil, že splnil základní podmínku nároku, a rozsudek prvního soudu zrušil.
Z důvodů:
Podle názoru prvního soudu mohlo dojít k nápadu invalidního důchodu nejdříve dnem podání žádosti o tento důchod, t. j. dnem 21. dubna 1950, a nejpozději dnem zastavení výplaty nemocenského, t. j. dnem 27. června 1950, neboť tohoto dne skončil i navrhovatelův pojistný poměr. Tento názor by byl správný jen tehdy, kdyby bylo zjištěno, že navrhovatel skutečně přestal dnem 28. června 1950 být pojištěn. Nejvyšší soud však zjistil z potvrzení…
