č. 113/1950 Sb. rozh. tr., Garance
č. 113/1950 Sb. rozh. tr.
K poměru skutkových podstat velezrady podle § 1 a sdružování proti státu podle § 2 zák. č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky.
Při deliktech proti zákonu na ochranu lidově demokratické republiky nelze odděleně posuzovat jednotlivé činy pachatelů, po případě jednotlivé úseky jejich činnosti; skutkový děj nutno posuzovat jako celek, a to v souvislosti s veškerým politickým děním.
Pojem hromadění zbraní ve smyslu § 1 odst. 3 písm. c) zákona čís. 231/1948 Sb. je naplněn i tím, že pachatel dává pro trestnou činnost k disposici zbraně, jež nahromadil dříve.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 2. března 1950.)
Státní soud v Praze uznal obžalované vinnými zločinem velezrady podle § 1 odst. 1 písm. c) zák. č. 231/1948 Sb. spáchaným pokusem o zničení lidově demokratického zřízení a společenské a hospodářské soustavy republiky, obžalovaného A pak též podle odst. 3 písm. c) tohoto zákonného ustanovení, protože pro uvedený čin hromadil zbraně a střelivo.
Nejvyšší soud zamítl odvolání obžalovaných z výroku o vině.
Z důvodů:
Odvolatelé se vesměs snaží dosáhnout toho, aby jednotlivé činy, po případě jednotlivé úseky jejich činnosti byly posuzovány odděleně. Při posuzování skutkového děje nutno však vycházet z jeho souvislosti s celkovým politickým děním. V souzené věci šlo o organisaci reakčních živlů, které se rozhodly za každou cenu dosáhnout návratu politické moci, z níž byly únorovými událostmi vyřazeny. Nyní se snaží shodně dovodit, že šlo o malou skupinu osob a že jejich prostředky nestačily na provedení pokusu, který by bylo lze kvalifikovat podle § 1 odst. 1 zák. č. 231/1948 Sb. Nutno však poukázat na to, že organisace nespoléhala jen na vlastní síly, vědoma si toho, že zahraniční reakce, zejména emigrovavší reakční živly z republiky počítaly s rozvratnou činností hrstky nespokojenců. Spoléhajíce tak na zásah zvenčí dali obžalovaní jasně najevo, že jim nejde o nic jiného než o návrat předválečných, po případě alespoň předúnorových politických poměrů a tím i o zničení lidově demokratického zřízení a hospodářské a společenské soustavy republiky, zaručených ústavou 9. května.
Obžalovaný A připouští i v odvolání skutkový děj zjištěný státním soudem, namítá však, že tento skutkový děj naplňuje nejvýše skutkovou podstatu zločinu sdružování proti státu podle § 2 zák. č. 231/1948 Sb. a že není dána zejména kvalifikace podle § 1 odst. 3 písm. c) uved. zák., protože zbraně měl obžalovaný z důvodu svého povolání, a to již dříve než došlo k žalované trestné činnosti.
Výtky jsou neodůvodněné. Státní soud zjistil, že šlo o organisaci, v níž se shromažďovaly osoby postižené opatřením akčních výborů Národní fronty. Organisace usilovala o návrat bývalých politických poměrů a za tím účelem organisovala illegální přechody za hranice, směřující k rozmnožení…
