č. 11/1984 Sb. rozh. tr., Garance
č. 11/1984 Sb. rozh. tr.
Zhodnocení praxe soudů při postihu trestných činů proti rodině a mládeži a přečinu podle § 9 odst. 2 zák. č. 150/1969 Sb.
(Trestní kolegium Nejvyššího soudu ČSSR č. j. Tlpjf 169/82 z 18. 11. 1983.)
Na XVI. sjezdu KSČ bylo zdůrazněno, že zdravý růst mladého pokolení zůstává i do budoucna v popředí pozornosti našeho socialistického státu. Směrnice pléna Nejvyššího soudu ČSSR Plsf 1/81 k výkonu soudního dozoru po XVI. sjezdu KSČ a obdobné směrnice plén nejvyšších soudů republik Pls 2/81 Nejvyššího soudu ČSR a Pls 1/81 Nejvyššího soudu SSR podtrhly význam správného rozhodování soudů na úseku ochrany rodiny a mládeže.
Nejvyšší soud ČSSR proto zařadil do plánu hlavních úkolů na rok 1983 též úkol zhodnotit na podkladě výsledků průzkumu nejvyšších soudů republik praxi soudů při rozhodování o trestných činech proti rodině a mládeži podle hlavy šesté zvláštní části trestního zákona a o odpovídajícím přečinu proti socialistickému soužití podle § 9 odst. 2 zákona č. 150/1969 Sb., o přečinech s cílem prověřit, zda soudy poskytují účinnou ochranu společenským zájmům chráněným těmito ustanoveními a zda platná právní úprava tuto ochranu dostatečně zajišťuje.
Předmětem průzkumu byly trestní věci pravomocně skončené v letech 1981 a 1982, v nichž došlo k odsouzení za trestné činy proti rodině a mládeži a za přečin podle § 9 odst. 2 zákona o přečinech. Zdrojem poznatků byly také vlastní poznatky Nejvyššího soudu ČSSR ze sledování rozhodování nejvyšších soudů republik podle § 27 odst. 1 org. zák. Ke zhodnocení stavu a vývoje trestných činů proti rodině a mládeži byly využity statistické údaje ministerstev spravedlnosti republik.
I.
Stav a vývoj trestné činnosti proti rodině a mládeži
Trestné činy proti rodině a mládeži představují velmi malou část celkové kriminality (2,5 - 3,4 %). Tento podíl je dlouhodobě prakticky konstantní a rovněž rozdíly mezi stavem v jednotlivých národních republikách nejsou nijak výrazné.
Nejčastěji stíhaným trestným činem z této oblasti je trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 213 tr. zák., za nějž bylo ve zkoumaném období odsouzeno celkem 2953 osob, tedy podstatně více než za všechny ostatní trestné činy proti rodině a mládeži. Zatímco častěji se vyskytoval ještě trestný čin ohrožování mravní výchovy mládeže podle § 217 tr. zák. (v letech 1981 - 1982 odsouzeno celkem 1568 osob), byl soudní postih zbývajících trestných činů podle hlavy VI. zvláštní části trestního zákona v obou letech nepatrný.
Za přečin proti socialistickému soužití podle § 9 odst. 2 zák. o přečinech (umožňování požívání alkoholických nápojů nezletilým osobám) bylo v ČSR v letech 1981 a 1982 odsouzeno celkem 252 osob. V SSR se tento přečin vyskytl jen ojediněle.
Postih trestného činu podávání alkoholických nápojů mládeži podle § 218 tr. zák. a obdobného přečinu podle § 9 odst. 2 zák. o přečinech neodpovídá však počtu mladistvých pachatelů trestných činů a přečinů spáchaných pod vlivem alkoholu. Lze proto důvodně předpokládat, že výskyt tohoto druhu trestné činnosti proti mládeži je vyšší než jeho postih.
II.
Formy trestné činnosti proti rodině a mládeži
Jako trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 213 tr. zák. bylo převážně stíháno…