č. 107/1953 Sb. rozh. obč., Garance

Lidový soud v Ústí n. Orlicí přiznal dvěma nezletilým dětem, žijícím v domácnosti matky a jejího manžela, který však není otcem dětí, státní vyživovací příspěvek ve snížené výši po 200 Kčs měsíčně. Soud zjistil, že otec nezletilých byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 25 let a na výchovu a výživu dětí ničím nepřispívá. Matka má měsíční výdělek 2.600 Kčs a její manžel, za něhož se provdala po rozvodu s otcem dětí, má měsíční příjem 4.000 Kčs. S druhým manželem má matka další dítě. O všechny děti se matka řádně stará. Z těchto zjištění dospěl soud k závěru, že matka nezletilých nemůže sama ze svého výdělku v dostatečné míře uhradit osobní potřeby nezletilých, k nimž její nynější manžel nemá ani zákonnou, ani smluvní vyživovací povinnost. Na druhé straně nutno však hodnotit okolnost, že matka dětí vede svému manželovi domácnost a že se tedy do určité míry podílí touto svou prací v domácnosti na jeho výdělku. I když jsou tu dány v zásadě podmínky pro poskytnutí státního dětského příspěvku podle § 12 zák. č. 69/1952 Sb., o sociálně právní ochraně mládeže, přece jen nelze poskytnout státní dětský příspěvek v plné výši, nýbrž příspěvek přiměřeně snížený (§ 33 odst. 2 nař. min. sprav, č. 70/1952 Sb.).

Krajský soud ke stížnosti prokurátora změnil usnesení lidového soudu tak, že žádost nezletilých o poskytnutí státního dětského příspěvku v celém rozsahu zamítl.

Také zákonem č. 69/1952 Sb., o sociálně právní ochraně mládeže, je prováděna zásada § 11 odst. 1 ústavy 9. května, zaručující dětem zvláštní péči a ochranu. Tento zákon upravuje také hmotné zabezpečení dětí v zájmu jejich plného, zdárného, tělesného a duševního rozvoje a to také tím, že mají proti státu právní nárok na poskytnutí příspěvku k zabezpečení úhrady osobních potřeb. Tento právní nárok dětí na státní peněžité příspěvky váže však zákon na splnění g určitých předpokladů. Podle znění zákona (§ 2 na…