č. 104/1950 Sb. rozh. obč., Garance
č. 104/1950 Sb. rozh. obč.
K uzavření zápůjčky, která nenáleží k obyčejnému hospodaření nebo je jednáním zvláštní důležitosti, potřebuje národní správce svolení orgánu příslušného podle § 7 dekretu č. 5/1945 Sb., o národní správě. Je nerozhodné, zda zápůjčka je zápůjčkou investiční či provozní. Smlouva o zápůjčku uzavřená bez uvedeného svolení je neplatná podle § 879 obč. zák.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 13. května 1949, R II 59/49.)
Peněžní ústav se domáhal žalobou podanou proti národní správě řeznické a uzenářské firmy vrácení zapůjčené částky. Národní správa namítla mimo jiné, že zápůjčka je neplatná, poněvadž nebyla uzavřena se svolením správního orgánu podle §§ 7, 22 odst. 2 dekr. č. 5/1945 Sb.
Bývalý krajský soud ve Znojmě zamítl žalobu. Zjistil, že z poskytnuté zápůjčky byly pořizovány investice do podniku pod národní správou a jen z části byly propláceny účty rozdělovny masa za zakoupené zboží, šlo tedy podle názoru soudu o zápůjčku převážně investiční, k jejímuž uzavření potřebuje národní správce svolení správního orgánu podle §§ 7, 22 dekr. č. 5/1945 Sb. Poněvadž byla zápůjčka uzavřena bez tohoto svolení, je neplatná (§ 879 obč. zák.).
Bývalý zemský soud v Brně nevyhověl odvolání žalujícího peněžního ústavu. Z důvodů: Zápůjčka dosáhla výše 104.950 Kčs. Vzhledem k této výši má odvolací soud za to, že šlo o takové jednání národního správce, jehož uzavření vyžadovalo svolení příslušného správního orgánu. Uzavření zápůjčky v tak vysoké částce nenáleželo totiž k obyčejnému hospodaření spravovaného podniku, který je pouhým řeznictvím a uzenářstvím. Nerozhodné je, zda k výplatě zapůjčené částky dcšlo najednou nebo…
