č. 103/1950 Sb. rozh. obč., Garance
č. 103/1950 Sb. rozh. obč.
K uzavření úvěrové smlouvy nepotřebuje národní správce živnostenského podniku, konfiskovaného podle dekr. č. 108/1945 Sb., souhlasu Fondu národní obnovy, potřebuje však souhlasu orgánu, který národní správu zavedl.
Smlouva, kterou se národnímu správci poskytuje úvěr nad částku schválenou příslušným orgánem podle § 22 odst. 2 dekr. č. 5/1945 Sb., je v této části neplatná (§ 879 obč. zák.).
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 28. května 1949, Rv I 136/49.)
Všeobecná záložna, zapsané společenstvo s ručením obmezeným, poskytla národní správě konfiskované majetkové podstaty firmy A, velkoobchod ovocem a zeleninou, úvěr. Národní správa zajistila pohledávku z tohoto úvěru vydáním krycí směnky, která byla později vyplněna na částku 160.000 Kčs.
Směnečnou žalobou podanou proti Fondu národní obnovy jako nynějšímu správci konfiskované majetkové podstaty firmy A se Všeobecná záložna domáhala zaplacení zbytku směnečné pohledávky ve výši 137.060 Kčs. Žalovaný Fond namítal proti směnečnému platebnímu příkazu vydanému podle žalobního návrhu mimo jiné, že k převzetí závazku neměla národní správa ani souhlasu správního orgánu podle § 22 odst. 2 dekr. č. 5/1945 Sb. ani souhlasu Fondu národní obnovy, ač spravovaná podstata byla konfiskována podle dekretu č. 108/1945 Sb.
Bývalý krajský soud v České Lípě ponechal směnečný platební příkaz v platnosti.
Bývalý zemský soud v Praze nevyhověl odvolání Fondu národní obnovy.
Nejvyšší soud zrušil k dovolání Fondu národní obnovy směnečný platební příkaz, pokud jde o částku 30.500 Kčs. Jinak dovolání nevyhověl.
Z důvodů:
Osidlovací úřad a Fond národní obnovy vyhlásily dne 29. ledna 1947 směrnice pro národní správce průmyslových a živnostenských podniků, jakož i podniků svobodných povolání, konfiskovaných podle dekr. č. 108/1945 Sb. nebo podle tohoto dekretu spravovaných, o tom, jak zachovat péči řádného hospodáře (vyhláška č. 133/1947 Ú. l. I). Pokud jde o poskytnutí úvěru, stanoví tyto směrnice podmínky jeho sjednání se zřením k jeho nutnosti a účelnosti pro spravovanou podstatu (§ 16 odst. 25 uved. směrnic). Dále ukládají tyto směrnice národnímu správci, aby se při sjednávání úvěru obrátil na orgán, který národní správu zavedl (§ 16 odst. 1 uved. směrnic), a aby před sjednáním úvěru požádal tento orgán o schválení úvěru (§ 16 odst. 6 směrnic). Nevyhradil si tudíž Fond národní obnovy při sjednávání úvěru národním správcem zvláštní dozorčí právo a není proto třeba vedle souhlasu správního orgánu podle §§ 7, 22 odst. 2 dekr. č. 5/1945 Sb. ještě zvláštního souhlasu Fondu národní obnovy.
Tomuto výkladu nasvědčuje i znění § 19 směrnic, podle něhož jsou jinak národní správci povinni podávat hlášení zmíněná v odst. 2 a 3 přímo Fondu národní obnovy (srov. i § 28 směrnic). Jsou to hlášení o veškerých vázaných vkladech a čtvrtletní hlášení o výsledku hospodaření v uplynulém čtvrtletí. Jak se výslovně uvádí v úvodu vyhlášky z 29. ledna 1947, vydávají se směrnice podle § 5 odst. 2 dekr. č. 108/1945 Sb. a jsou tedy provedením tohoto ustanovení o dozoru Fondu nad řádným hospodařením národního správce.
Úvěrová smlouva, o niž v tomto sporu jde, je platná ve výši 248.000 Kčs, z čehož však toliko částka 160.000 Kčs je…