č. 103/1949 Sb. rozh. tr., Garance
č. 103/1949 Sb. rozh. tr.
O pytláctví ze zvyku ve smyslu § 50, písm. b) zák. c. 225/1947 Sb. jde jen tehdy, je-li z okolností činu patrná pachatelova náchylnost k pytlačení, jíž pachatel podléhá při každé příležitosti. Na takovou náchylnost poukazuje buď opětné bezúspěšné pachatelovo potrestání pro pytláctví, nebo páchání pytláckých činů v krátkých časových úsecích.
(Rozhodnutí krajského soudu v Uh. Hradišti ze 4. května 1949, To VII 66/49.)
Okresní soud na Vsetíně uznal obžalovaného vinným přečinem pytláctví podle § 49 zák. č. 225/1947 Sb., který spáchal tím, že zastřelil a přivlastnil si jednoho zajíce v ceně 200 Kčs a tak zasáhl do cizího práva myslivosti.
Krajský soud nevyhověl odvolání veřejného žalobce do tohoto rozsudku, v němž se veřejný žalobce domáhal, aby čin obžalovaného byl podřazen skutkové podstatě zločinu pytláctví podle § 50, písm. b) zák. č. 225/1947 Sb.
Z důvodů:
Že obžalovaný spáchal souzené pytláctví ze zvyku, dovozuje veřejný žalobce z toho, že je obžalovaný ve své obci znám jako starý pytlák, že ho vrch, strážm. SNB P. charakterisuje dokonce jako záludného a nenapravitelného pytláka, že byl již jednou pro pytláctví trestán, že u něho byla při domovní prohlídce kromě zastřeleného zajíce nalezena řada důmyslně ukrytých věcí, které očividně sloužily k soustavnému provozování pytláctví (2 prázdné nábojnice a 2 plné nábojnice do lovecké pušky, 1 dvouhlavňová puška Lankaster a jedna…
