Input:

č. 1/1951 Sb. rozh. obč., Garance

č. 1/1951 Sb. rozh. obč.
Byl-li podnik veřejné obchodní společnosti znárodněn, není veřejný společník oprávněn požadovat na národním podniku, do něhož byl znárodněný podnik začleněn, výplatu svého společenského podílu a nevybraného zisku. Za tyto nároky může požadovat toliko náhradu, která se poskytuje za znárodněný majetek.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 20. prosince 1949, Co I 991/49.)
Veřejná obchodní společnost, která provozovala továrnu na papírové zboží a velkoobchod papírem, prodala a dodala jednomu ze svých společníků, který provozoval prodej papírnického zboží v drobném, zboží v částce 1,368.661,40 Kčs. Továrna této veřejné obchodní společnosti byla později znárodněna a začleněna do národního podniku. Národní podnik se poté domáhal na uvedeném společníku zaplacení této částky, poněvadž znárodněním naň přešla pohledávka veřejné obchodní společnosti podle § 4 odst. 2 písm. b) dekr. č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ve znění přílohy k vyhlášce č. 116/1948 Sb. Společník uznal, že na jeho osobním kontě u veřejné obchodní společnosti byla k jeho tíži vedena částka, jejíhož zaplacení se národní podnik domáhá, tvrdil však, že jeho nároky proti společnosti záležející v jeho podílu na společném majetku a nevybraném podílu na zisku jsou vyšší. Tyto nároky namítl k započtení (kompensaci).
Krajský soud v Českých Budějovicích vyhověl žalobě.
Z důvodů:
Nelze souhlasit s tvrzením žalovaného, že pohledávka žalující strany zanikla podle § 1438 obč. zák. započtením, žalovaný neurčil ciferně pohledávku namítnutou k započtení a uvedl na dotaz soudu, že se tato pohledávka skládá ze společenského vkladu, z nevybíraných měsíčních odměn a z podílu na zisku. Podle § 4 odst. 7 dekr. č. 100/1945 Sb. ve znění přílohy k vyhlášce č. 116/1948 Sb. rozhoduje o rozsahu znárodnění ministr průmyslu. Výnosem z 15. června 1949 stanovil ministr průmyslu, že součást čistého jmění znárodněného podniku tvoří též soukromé nebo jakkoli jinak označené účty majitele podniku – jednotlivce, společníků veřejné obchodní společnosti, osobně ručících společníků, komanditní společnosti a tichého společníka tiché společnosti. Podle toho se znárodnění vztahuje i na uvedené pohledávky žalovaného veřejného společníka a tento společník jich tedy znárodněním pozbyl a má za ně nárok na náhradu proti Fondu znárodněného hospodářství, jsou-li ovšem splněny podmínky §§ 7 a násl. uved. dekretu.
Nejvyšší soud nevyhověl odvolání žalovaného společníka a, pokud šlo o jeho nárok na výplatu společenského podílu a nevybraného