Legislativní proces - zákony

Přijímání nových zákonů je poměrně dlouhý proces. Pojďme se podívat na jeho jednotlivé části.

Návrh zákona

Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. Tak je to stanoveno v článku 41 Ústavy.

Ve článku 33 je pak stanoveno, že při rozpuštění Sněmovny přijímá v neodkladných věcech zákonná opatření Senát a tato zákonná opatření může navrhnout pouze vláda. 

Jednání o návrzích zákonů upravuje zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu poslanecké sněmovny, v § 86.

Předseda Poslanecké sněmovny návrh postoupí organizačnímu výboru, rozešle ho také všem poslancům aposlaneckým klubům a v případě, že návrh nepředložila vláda, i vládě k vyjádření v 30denní lhůtě. 

První čtení zákona v Poslanecké sněmovně

Prvé čtení návrhu zákona upravuje zákon č. 90/1995 Sb.§ 90 a 91. Již v prvním čtení je možné zákona schválit, ale také ho vrátit navrhovateli k dopracování nebo zamítnout. většinou je však v tomto čtení zákon přikázán některému z výborů. 

Jednání výborů je upraveno v § 34 a násl. zákona č. 90/1995 Sb. 

Druhé čtení zákona v Poslanecké sněmovně

Druhé čtení návrhu zákona je upraveno zákonem č. 90/1995 Sb.§ 92 až 94a. Zákon může být vrácen výboru k novému projednání.Je-li navrhnuto zamítnutí zákona, hlasuje se o něm až ve třetím čtení.

Třetí čtení zákona v Poslanecké sněmovně

Třetí čtení návrhu zákona je upraveno zákonem č. 90/1995 Sb.§ 95 a 95a. Na závěr třetího čtení Sněmovna nejdříve hlasuje o návrzích na zamítnutí návrhu zákona vznesených ve druhém čtení, poté o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích k návrhu zákona. Poté se sněmovna usnese, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas.

Projednávání v Senátu

Návrh zákona, s nímž Sněmovna vyslovila souhlas, zašle její předseda Senátu.
Návrh zákona je přijat, pokud Senát
  • návrh schválí;
  • 30 dnů od jeho postoupení se k němu neusnese;
  • vyjádří vůli se jím nezabývat. 
Jestliže Senát návrh zákona zamítne, předseda předloží Sněmovně, aby o něm hlasovala znovu.
  • Návrh zákona je přijat, schválí-li jej Sněmovna nadpoloviční většinou všech poslanců.
  • Jestliže Senát vrátí Sněmovně návrh zákona s pozměňovacími návrhy, hlasuje o něm Sněmovna znění schváleném Senátem; přijme-li Sněmovna usnesení, jímž vysloví souhlas s návrhem Senátu, je návrh zákona přijat.
  • Neschválí-li Sněmovna návrh zákona ve znění schváleném Senátem, hlasuje znovu o návrhu zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu. Návrh zákona je přijat, schválí-li jej Sněmovna nadpoloviční většinou všech poslanců.
  • Při novém projednávání návrhu zákona, který byl Senátem zamítnut nebo Sněmovně vrácen, nejsou ve Sněmovně přípustné pozměňovací návrhy.

Role prezidenta republiky

Vrátí-li prezident republiky přijatý zákon Sněmovně do 15 dnů ode dne, kdy mu byl postoupen, doručí se vrácený zákon a stanovisko prezidenta poslancům. Předseda předloží vrácený zákon Sněmovně na nejbližší schůzi, nejdříve však za deset dnů od jeho doručení poslancům. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Setrvá-li Sněmovna na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat.

Vyhlašování zákonů

Předseda Sněmovny podepíše přijatý zákon a postoupí jej k podpisu prezidentu republiky.
Podepíše-li prezident republiky přijatý zákon nebo vrátí-li prezident republiky Sněmovně přijatý zákon a Sněmovna na vráceném zákonu setrvá, zašle předseda Sněmovny zákon k podpisu předsedovi vlády.
K platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen. Způsob vyhlášení stanoví zvláštní zákon. V současnosti jde o zákon č. 309/1999 Sb., Zákon o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv. 
§ 3
Platnost a účinnost právních předpisů
(1) Právní předpisy nabývají platnosti dnem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
(2) Dnem vyhlášení právního předpisu je den rozeslání příslušné částky Sbírky zákonů, uvedený v jejím záhlaví.
(3) Pokud není stanovena účinnost pozdější, nabývají právní předpisy účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení. Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem vyhlášení.
(4) Právní předpisy uvedené v § 1 odst. 1 písm. d) a e) mohou být vyhlášeny nejdříve dnem, v němž je vyhlášen zákon, k jehož provedení jsou vydány; účinnosti mohou nabýt nejdříve dnem, k němuž nabývá účinnosti zákon, k jehož provedení jsou vydány.
Přímo ze Sbírky zákonů přebíráme znění zákonů na Fulsoft.cz a zapracováváme ho do jednotlivých časových verzí.