č. 99/1955 Sb. rozh. obč., Garance
č. 99/1955 Sb. rozh. obč.
Rozhoduje-li soud podle § 207 odst. 2 o. s. ř. odděleně o povolení obnovy, musí dojít ke zrušení obnovou napadeného rozhodnutí současně s výrokem o povolení obnovy.
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze z 21. února 1955, 15 Co 785/54.)
Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 18.593 Kčs starých peněz s příslušenstvím za dodání bytového zařízení. Smírem z 15. října 1952 zavázal se žalovaný zaplatit žalobci na vyrovnání zažalované částky obnos 5.395 Kčs starých peněz. K uzavření smíru došlo se strany žalobce proto, že žalovaný předložil potvrzenku o platbě 15.000 Kčs ve starých penězích. Částku, kterou se žalovaný zavázal smírem zaplatit, žalovaný také vyrovnal.
Žalobce učinil v r. 1954 návrh na obnovu řízení skončeného smírem a na odůvodnění obnovy uvedl, že teprve dodatečně zjistil, že částka 15.000 Kčs, o níž žalovaný před uzavřením smíru předložil potvrzenku, byla podle dodatečného zjištění v účetních dokladech žalovanému již jednou připsána k dobru. Ve věci učinil proto návrh, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 5.000 Kčs v nových penězích, jež i po vyrovnání závazku ze smíru zůstala neuhrazena.
Lidový soud civilní v Praze povolil obnovu řízeni. Žalobu ve věci samé zamítl; smír z 15. října 1952 ponechal však nedotčen.
Krajský soud ve věci samé potvrdil rozsudek lidového soudu a k otázce, o kterou jde, uvedl
v odůvodnění:
Ať již řízení, jehož obnova se navrhuje, skončilo rozhodnutím nebo smírem, činí se návrh na obnovu právě proto, aby původní rozhodnutí (smír) bylo nahrazeno rozhodnutím novým, odpovídajícím materiální pravdě. Aby pak mohlo být vydáno nové rozhodnutí, je třeba, aby dřívější rozhodnutí (smír) bylo odstraněno. Jinak by ostatně soud znovu ani rozhodnout nemohl, protože by možnosti vynést nové rozhodnutí bránila překážka věci rozsouzené [§ 57 odst. 1 písm. c) o. s. ř.].
I když proto zákon o zrušení…
