R 97/1949 (tr.); Garance
č. 97/1949 Sb. rozh. tr.
Jde o pohnutku nízkou a nečestnou, spáchal-li pachatel trestný čin za tím účelem, aby se vyhnul práci pro republiku.
I při odsouzení pro zločin podle zákona č. 231/1948 Sb. k trestu na svobodě pouze do jednoho roku nutno byl-li čin spáchán z pohnutky nízké a nečestné vyslovit ztrátu čestných práv občanských. Přitom je nerozhodné, zda obžalovaný v době vynesení rozsudku požívá některého z práv nebo zastává některou z hodností nebo funkcí uvedených v § 52, odst. 2, písm. a) tohoto zákona.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 24. května 1949, Zm II 109/49.)
Býv. krajský soud v Novém Jičíně odsoudil obžalovaného pro zločin podle § 8 tr. z. a § 40 zák. č. 231/1948 Sb. k trestu na svobodě nepřevyšujícímu jeden rok a zjistiv, že spáchal čin z pohnutky nízké a nečestné, vyslovil, že obžalovaný ztrácí právo volební a právo hlasovací ve věcech veřejných [§ 52, odst. 2, písm. c) zák. č. 231/1948 Sb.]
Nejvyšší soud vyhověl zmateční stížnosti veřejného žalobce do výroku o vedlejším trestu a vyslovil, že obžalovaný pozbývá podle § 52 zák. č. 231/1948 Sb. čestných práv občanských.
Z důvodů:
Zmateční stížnost právem namítá, že nalézací soud při vyměřování vedlejšího trestu stanoveného v § 52 zák. č. 231/1948 Sb. vykročil ze své trestní moci, když nevyslovil ztrátu čestných práv občanských, nýbrž jen ztrátu práva volebního a práva hlasovat ve věcech veřejných.
Nalézací soud odsoudil obžalovaného mimo zločin krádeže také pro pokus zločinu neoprávněného opuštění území republiky podle § 8 tr. z. a § 40 zák. č. 231/1948 Sb. k trestu na svobodě nepřevyšujícímu jeden rok; prvý soud zároveň zjistil, že obžalovaný spáchal tento čin za tím…
