Input:

R 91/1955; Garance

č. 91/1955 Sb. rozh. obč.
Souhlasu závodního zastupitelstva podle § 28 odst. 2 zák. č. 103/ 1950 Sb., o národních podnicích průmyslových, a podle bodu 199 Statutu národních podniků průmyslových není zapotřebí, došlo-li k rozvázání pracovního poměru dohodou účastníků.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 5. května 1955, Cz 135/55.)
Žalobce byl u žalovaného národního podniku zaměstnán jako vedoucí oddělení „práce a mzdy“ a v dubnu 1953 byl přeřazen k manuelní práci ve skladě, kde pracoval 16 dní, načež onemocněl a stal se práce neschopným s kratším přerušením až do 30. června 1953. V době nemoci požádal žalobce žalovaný podnik o souhlas k rozvázání pracovního poměru a tvrdil, že vedoucí kádrového odboru mu slíbil, že k rozvázání pracovního poměru podnik souhlas dá až skončí žalobcova nemoc a až žalobce splní určité další podmínky. Žalobce splnil podmínky kladené kádrovým referentem podniku a dne 30. června 1953 se dostavil jako práce schopný do podniku a žádal o potvrzení o rozvázání pracovního poměru. Podnik odmítl potvrzení o tom a ačkoli žalobce dne 1. července 1953 nastoupil práci u podniku jiného rozvázal s ním žalovaný podnik pracovní poměr až dne 29. prosince 1953.
Žalobce se domáhal proto žalubou zjištění, že jeho pracovní poměr k žalovanému podniku skončil již dne 30. června 1953 a domáhal se též zaplacení 300 Kčs jako náhrady škody vzniklé mu nesprávným postupem žalovaného podniku. Žalovaný podnik popřel, že by bylo dnem 30. června 1953 došlo k rozvázání pracovního poměru se žalobcem, třebas vedoucí kádrového oddělení dal již příkaz osobnímu oddělení, aby si připravilo výstupní lístek pro žalobce, protože závodní rada s rozvázáním pracovního poměru žalobcova nesouhlasila.
Lidový soud ve Žďáře nad Sázavou zamítl žalobu s odůvodněním, že podle § 28 odst. 2 zák. č. 103/1950 Sb., o národních podnicích průmyslových, a podle bodu 199 statutu těchto podniků (příloha k vládnímu nařízení č. 105/1950 Sb.) je k propuštění zaměstnance třeba souhlasu závodní rady a že tato ustanovení se vztahují i na případy, kdy dochází ke zrušení pracovního poměru vzájemnou dohodou účastníků.
Krajský soud v Jihlavě jako soud odvolací k odvolání žalobce projednával věc znovu a rozsudek lidového soudu potvrdil z téhož důvodu.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že rozsudky obou soudů byl porušen zákon, rozsudky ty zrušil a vrátil věc lidovému soudu, aby o ní dále jednal a znovu rozhodl.
Z odůvodnění:
Stížnost generálního prokurátora vytýká napadenému rozsudku krajského soudu,