Input:

č. 856/2006 Sb. NSS; Ochrana přírody a krajiny: nedovolené zasahování do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin Garance

č. 856/2006 Sb. NSS
Ochrana přírody a krajiny: nedovolené zasahování do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin
k § 88 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
K naplnění skutkové podstaty nedovoleného zasahování do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů rostlin podle § 88 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, postačuje nepřípustné použití organických či průmyslových hnojiv nebo jakýchkoliv chemických prostředků, aniž se zároveň vyžaduje účinek spočívající ve zničení jedince (jedinců) zvláště chráněného druhu rostlin.
I u této skutkové podstaty jiného správního deliktu jde o odpovědnost za protiprávní jednání bez ohledu na zavinění.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 2. 2005, čj. A 3/2003-47)
Věc: Společnost s ručením omezeným E. proti Ministerstvu životního prostředí o uložení pokuty.

Česká inspekce životního prostředí rozhodnutím ze dne 29. 1. 2002 uložila žalobci podle § 88 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon č. 114/1992 Sb.“), pokutu ve výši 300 000 Kč za porušení tohoto zákona vyplývající z § 46 odst. 1 a 5 v návaznosti na § 15 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Protiprávního jednání se žalobce dopustil tím, že v průběhu měsíce srpna 2001 při leteckém vápnění vrcholových partií lesů Krušných hor mletým dolomitickým vápencem, provedeném na základě písemně uzavřené smlouvy ze dne 25. 7 2001 právnickou osobou Krušnohorské lesy, a. s., porušil základní podmínky ochrany zvláště chráněných rostlin přirozeně rostoucích na rašeliništi. Vápnění provedl žalobce na ploše celého rašeliniště, i když plocha byla z této činnosti vyjmuta (podle uvedené smlouvy neměla být vápněna). Touto činností, měnící chemismus prostředí výše uvedených zvláště chráněných druhů cévnatých rostlin, došlo k negativnímu zásahu do jejich přirozeného vývoje.
Ministerstvo životního prostředí zamítlo žalobcovo odvolání rozhodnutím ze dne 24. 6. 2002 a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdilo.
Žalobce napadl rozhodnutí o odvolání žalobou, v níž mj. dovozoval, že bylo povinností správních orgánů prokázat žalobci zavinění a protiprávní jednání. Také bylo povinností prokázat, že tímto jednáním vznikl závadný následek tak,