Input:

č. 80/1951 Sb. rozh. tr., Garance

č. 80/1951 Sb. rozh. tr.
Jde-li o případ obligatorní vazby, nelze obviněného z vazby propustit, dokud trestní řízení není pravoplatně skončeno.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 29. května 1951.)
Státní soud zprostil obviněného, který byl ve vazbě, žaloby pro trestný čin velezrady podle § 78 odst. 2 tr. zák. a ná návrh obhajoby se usnesl, že se obviněný propouští na svobodu. Státní prokurátor podal odvolání proti zprošťujícímu rozsudku a stížnost do usnesení o zrušení vazby.
Nejvyšší soud vyhověl – před rozhodnutím o odvolání, z jehož podnětu bylo třeba dalších šetření – stížnosti státního prokurátora a zamítl návrh obhajoby na propuštění obviněného z vazby.
Z důvodů:
Obviněný je stíhán pro trestný čin velezrady podle § 78 odst. 2 tr. zák., na který stanoví zákon trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí 10 let. Jde tedy o případ t. zv. obligatorní vazby, kde podle § 96 odst. 1 tr. ř. obviněný musí být vzat do vazby, aniž je třeba zkoumat, zda je dán některý z důvodů (§ 96 odst. 2 tr. ř.), pro