Input:

R 77/1958 (tr.); Garance

č. 77/1958 Sb. rozh. tr.
Skutečnost, že nedojde k prodeji předmětů potřeby, jež si pachatel opatřil za účelem jejich zcizení, je z hlediska trestného činu spekulace podle § 134a tr. zák. nerozhodná.
Značnou škodou způsobenou porušením předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou ve smyslu § 151 odst. 2 písm. d) tr. zák. nutno rozumět především hmotnou škodu ve výši kolem 20.000 Kčs. Při posuzování této škody je třeba vycházet z tržní ceny, jakou by mělo dovezené zboží na vnitřním trhu v ČSR.
Půjčku, kterou poskytne devisový tuzemec devisovému cizozemci v tuzemsku, nutno považovat za plat, jehož uskutečnění je podmíněno povolením ministerstva financí podle § 6 odst. 6 písm. a) devisového zákona č. 107/1953 Sb.
Předpisy o devisovém hospodářství ve smyslu § 145 odst. 1 tr. zák. nejsou jen předpisy devisového zákona, nýbrž všechny předpisy týkající se devisového hospodářství. Proto i devisový cizozemec provádějící v tuzemsku proti zákazu vyplývajícímu z ustanovení § 3 zák. č. 84/1952 Sb. o organizaci peněžnictví devisové transakce, jedná proti předpisům o devisovém hospodářství ve smyslu § 145 odst. 1 tr. zák. nebo § 64 tr. zák. spr. jako přímý pachatel.
Skutečnost, že jako členové spolčení jednaly osoby v cizině, nevylučuje použití okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, pokud zákon za takovou okolnost považuje, že pachatelé jednali jako „členové spolčení“, jestliže výsledek činnosti uvedený v zákoně nastal alespoň zčásti v Československu. Předpokladem použití této okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby není, aby si všichni členové spolčení byli vědomi toho, že se dopouštějí trestného činu jako členové spolčení. Rozhodné je, že si toho byl vědom obviněný.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 18. června 1958, 1 Tz 160/58.)
Obžalobou byl mimo jiné osoby stíhán též obžalovaný S, rakouský státní příslušník s trvalým bydlištěm ve Vídni pro trestné činy porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 151 odst. 1, 2 písm. a), d) tr. zák., spekulace podle § 134a odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. a návodu k trestnému činu ohrožení devisového hospodářství podle § 7 odst. 1, 145 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., jež spáchal podle tvrzení obžaloby tím, že v době od března do července 1958 ve spolčení s dalšími osobami dopravil do republiky z Rakouska a Německé spolkové republiky bez příslušných devi- sových povolení a na základě fingovaných darovacích listin za účelem spekulačního prodeje čtyři osobní automobily, z nichž tři zde prodal československým státním příslušníkům za částky 38.000 Kčs, 25.000 Kčs a 40.000 Kčs. Další, čtvrtý automobil se mu již v republice nepodařilo prodat. Kromě toho zprostředkoval zaplacení podloudně dovezeného automobilu prostřednictvím dalšího obžalovaného v československé měně a dopravil sám nebo nechal dopravit jinými osobami do republiky podloudně nejméně 45 kusů náramkových hodinek, které sám nebo prostřednictvím dalších osob v republice prodal. Kromě toho doručoval peněžité dary pro československé občany od různých osob v cizině bez prostřednictví Státní banky československé a v „černém kursu“. Za tím účelem požádal dalšího obžalovaného O, aby mu pomohl doručit 5.000 Kčs jisté osobě jako dar jeho příbuzných z ciziny,