č. 68/1971 Sb. rozh. tr., Garance
č. 68/1971 Sb. rozh. tr.
K výkladu znaků skutkové podstaty přečinu proti socialistickému soužití podle § 9 odst. 1 písm. a) zák. č. 150/1969 Sb.
Lhůta tří roků, uvedená v dovětku § 9 odst. 1 písm. a) zák. č. 150/1969 Sb., se týká jen případů, kdy pachatel byl dříve odsouzen pro trestný čin obdobné povahy nebo z výkonu trestu odnětí svobody uloženého mu za takový trestný čin propuštěn. Byl-li pachatel činu vykazujícího jinak znaky výše uvedeného přečinu dříve postižen pro přečin nebo pro provinění (přestupek) obdobné povahy, a to byť soudem a byť mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, který byl vykonán, je naplněn znak zpětnosti uvedený v dovětku § 9 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb. jen tehdy, stalo-li se tak v posledním roce před spácháním tohoto činu.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 5. 4. 1971 sp. zn. 6 Tz 11/71.)
Rozsudkem okresního soudu v Hodoníně ze dne 15. 4. 1970 sp. zn. 3 Ta 52/70 byla obviněná E. D. uznána vinnou proviněním proti socialistickému soužití podle § 19 písm. a) zák. č. 38/1961 Sb. proto, že dne 20. 10. 1969 v Uherském Hradišti se svým manželem J. D. napadla M. G., kterou slovně uráželi, a obviněná ji kopla i do nohy, což činili proto, že jejich syn nezl. J. D. byl G.-ovými přistižen při krádeži cibule, přičemž se tohoto jednání dopustili přesto, že oba byli již postiženi rozsudky MLS v Uherském Hradišti ze dne 14. 8. 1969 pro stejné provinění a již před tím byli několikráte postiženi MLS a okresním soudem pro trestné činy obdobné povahy. Za to byli oba odsouzeni podle § 2 odst. 1 zák. č. 58/1965 Sb. k podmíněnému trestu odnětí svobody na zkušební dobu 2 let.
K odvolání obou obviněných byl rozsudkem krajského soudu v Brně ze dne 29. května 1970 sp. zn. 3 Tao 36/70 rozsudek okresního soudu v celém rozsahu zrušen a obvinění byli uznáni vinnými pro tentýž skutek přečinem proti socialistickému soužití podle § 9 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb. Byly jim za to uloženy podmíněné tresty odnětí svobody.
K stížnosti pro porušení zákona podané ministrem spravedlnosti ČSR Nejvyšší soud ČSR zrušil oba tyto rozsudky v části týkající se obviněné E. D. a věc vrátil okresnímu soudu v Hodoníně, aby ji znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Jsou správné úvahy soudů nižších stupňů, že žalovaný čin obviněné, který jí byl provedenými důkazy prokázán, má znaky provinění proti socialistickému soužití podle § 19 písm. a) zák. č. 38/1961 Sb. Nutno také uvést, že prokázané jednání obviněné naplňuje současně znaky přečinu proti socialistickému soužití podle § 9 odst. 1 písm. a) zák. č. 150/1969 Sb. V tomto směru stačí odkázat na příslušné části napadeného rozsudku, jakož i rozsudku soudu I. stupně.
Naplnění znaku provinění podle § 19 písm. a) zák. č. 38/1961 Sb. však samo o sobě k postavení obviněné před soud ve smyslu zákona č. 58/1965 Sb. nestačilo. Podle § 1 písm. a) posléze uvedeného zákona platného v době spáchání činu se vyžadovalo, aby žalované jednání bylo opakované. Zpětnost byla dána, jestliže pachatel nového provinění byl v posledním roce před jeho spácháním postižen pro některé z provinění nebo přestupek uvedených v návětě posléze uvedeného zákonného ustanovení anebo v posledních třech létech pro některý z trestných činů obdobné…
