Input:

R 67/1953; Garance

č. 67/1953 Sb. rozh. obč.
Ustanovením § 389 odst. 3 o. s. ř., podle něhož má soud v řízení o přivolení k výpovědi dát příležitost místnímu národnímu výboru, aby se vyjádřil, má být zaručeno, aby rozhodování soudů bylo v souhlase s bytovou politikou národních výborů. Proto soud musí dát místnímu národnímu výboru příležitost k vyjádření podle § 389 o. s. ř. tím způsobem, že mu sdělí okolnosti, jež pronajimatel uplatňuje jako výpovědní důvody, i obsah námitek nájemce, aby se tak národní výbor mohl vyjádřit o vhodnosti a účelnosti navrhovaného opatření.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 23. května 1952, Cz 197/52.)
Pronajimatel uplatňoval jako výpovědní důvod, že potřebuje bytu nájemkyně v přízemí rodinného domku pro svého ženatého syna, který dosud obývá v témže domku jedinou místnost pod zemí [§ 1 písm. f) nař. ministra spravedlnosti č. 179/1950 Sb.].
Okresní soud civilní v Praze návrh o přivolení k výpovědi zamítl. Rozhodnutí odůvodnil tím, že pronajimatelův syn byt nepotřebuje, neboť obývá v témže domě byt sestávající z jedné místnosti, který mu byl přidělen k jeho vlastní žádosti. Návrh na výměnu bytu mezi nájemkyní, synem navrhovatele a další osobou byl již pravomocným rozhodnutím okresního národního výboru zamítnut, takže by bylo obcházením tohoto rozhodnutí, kdyby soud přivolil k výpovědi, která sleduje týž cíl.
Krajský soud změnil k odvolání pronajimatele rozsudek okresního soudu tak, že k výpovědi přivolil. V odůvodnění uvedl, že pronajimatelův syn skutečně bytu nutně potřebuje, neboť je posunovačem ČSD, má střídavě 12ti hodinovou denní a 13ti hodinovou