Input:

R 56/1951; Garance

č. 56/1951 Sb. rozh. obč.
Fond národní obnovy je oprávněn k rekursu proti odevzdací listině, kterou soud odevzdal dědici pozůstalost, konfiskovanou podle dekretu č. 108/1945 Sb., aniž přibral Fond národní obnovy k řízení jako účastníka a aniž mu odevzdací listinu doručil. Nezáleží na tom, že ostatním účastníkům již lhůta k rekursu proti odevzdací listině uplynula.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 31. října 1950, Cz I 70/50.)
Nejvyšší soud uznal k stížnosti generálního prokurátora pro zachování zákona, vznesené podle § 55 zákona č. 319/1948 Sb., že byl usnesením krajského soudu v Praze z 12. ledna 1950 porušen zákon.
Z důvodů:
Usnesením z 10. ledna 1948 přijal okresní soud v Kladně dědické přihlášky, které podali k dědictví zákonní dědicové zůstavitelovi. Usnesením z téhož dne byla vydána odevzdací listina.
Teprve podáním došlým pozůstalostnímu soudu 28. března 1949 zaslal okresní národní výbor v Kladně k nahlédnutí návrh na konfiskaci zůstavitelova majetku a dne 17. listopadu 1949 mu zaslal konfiskační výměr z 25. července 1949. Důvodem konfiskace bylo zůstavitelovo udavačství za okupace.
Pozůstalostní soud zaslal spis k nahlédnutí finanční prokuratuře a ta podala v zastoupení Fondu národní obnovy 6. ledna 1950 rekurs proti uvedeným usnesením, vytýkajíc pozůstalostnímu soudu neúplnost a vadnost řízení, spočívající v tom, že nebyla dostatečně prošetřena státní spolehlivost zůstavitelova; tím prý byla způsobena zmatečnost řízení, ježto Fond národní obnovy, ač byl účastníkem, nebyl o pozůstalostním řízení vůbec uvědomen, tím méně v něm slyšen. Proto Fond národní obnovy navrhl, aby usnesení o přijetí dědických přihlášek i odevzdací listina byly zrušeny a aby bylo rozhodnuto, že se pozůstalost pro nedostatek jmění neprojednává. Včasnost rekursu odůvodnil Fond národní obnovy tím, že mu dosud nebylo doručeno ani uvedené usnesení ani odevzdací listina, takže mu dosud ani rekursní lhůta nepočala běžet.
Krajský soud v Praze jako soud rekursní však usnesením z 12. ledna 1950 rekurs odmítl v podstatě proto, že se Fond národní obnovy pozůstalostního řízení až do pravomocného vydání odevzdací listiny vůbec nezúčastnil, do té doby nebyl ani vydán výměr o konfiskaci pozůstalostního jmění, takže se Fond národní obnovy účastníkem pozůstalostního řízení nestal a nebylo třeba jej ani o pozůstalostním řízení uvědomovat. Pravomocně projednanou a odevzdanou pozůstalost nelze prý pak znovu projednávat; stěžovatel musí své nároky uplatňovat jedině žalobou. Protože tedy nebylo až do pravomocného projednání a odevzdání pozůstalosti pozůstalostní jmění konfiskováno ani se Fond národní obnovy nestal účastníkem pozůstalostního řízení, není ani k rekursu legitimován.
Stížnost generálního prokurátora pro zachování zákona, podaná proti tomuto rozhodnutí je důvodná.
Především není správné, že byl majetek zůstavitelův konfiskován až pravomocným konfiskačním