č. 53/1976 Sb. rozh. tr., Garance
č. 53/1976 Sb. rozh. tr.
I. Jako pokus lze posoudit i jednání, jímž pachatel sice ještě nezačal naplňovat objektivní stránku trestného činu popsanou ve zvláštní části trestného zákona, ale které má přímý význam pro dokonání trestného činu, uskutečňuje se v bezprostřední časové souvislosti s následkem, který má nastat, a na místě, kde má dojít k následku trestného činu.
Jednání pachatelů, kteří v úmyslu násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí vynutit na poškozeném prozrazení úkrytu peněz a potom se jich zmocnit a kteří vniknou za tím účelem do domu poškozeného, kde se zmocňují věcí mu náležejících a k násilí nebo pohrůžce bezprostředního násilí nedojde jen proto, že poškozený se před pachateli v domě ukryl, je třeba posoudit jako pokus trestného činu loupeže podle § 8 odst. 1, § 234 odst. 1 tr. zák. a nikoli jen jako přípravu k tomuto trestnému činu.
II. Organizovanou skupinou ve smyslu § 234 odst. 2 písm. a) tr. zák. se rozumí sdružení více osob, v němž je provedeno určité rozdělení úloh mezi jednotlivé členy a jehož činnost se v důsledku toho projevuje určitou plánovitostí a koordinovaností a jímž se spáchání činu usnadňuje a zvyšuje se pravděpodobnost dosažení sledovaného cíle.
III. Znak "nejméně se dvěma osobami" ve smyslu § 238 odst. 2 písm. b) tr. zák. předpokládá, že se na jednání pachatelově podílejí ještě aspoň dvě další osoby, zpravidla jako spolupachatelé; podle okolností však může jít i o některou z forem účastenství podle § 10 tr. zák.
Nevyžaduje se užší součinnost mezi pachateli např. ve formě spolčení, organizované skupiny apod.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR z 28. 5. 1976 sp. zn. 4 To 13/76.)
K odvolání obžalovaných B. U., P. B. a J. R. proti rozsudku krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 3. 1976 sp. zn. 1 T 3/76 zrušil Nejvyšší soud ČSR tento rozsudek kromě jiného ve výroku o vině těchto obžalovaných pokusem trestného činu loupeže podle § 8 odst. 1, § 9 odst. 2, § 234 odst. 1, 2 písm. a) tr.zák. a trestným činem porušování domovní svobody podle § 9 odst. 2, § 238 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. a věc vrátil krajskému soudu v Ústí nad Labem, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
soud prvního stupně zjistil, že obžalovaní B. U., P. B. a J. R. v úmyslu obstarat si peněžní prostředky odjeli po předchozí dohodě dne 4. 12. 1975 před 20.00 hod. z České Lípy do Oldřichova, kde vyhledali domek obývaný N. K., o němž se domnívali, že u sebe přechovává větší peněžní částku, a v úmyslu násilím jej donutit k vydání těchto peněz, se domáhali vstupu do domu vydávajíce se za příslušníky Veřejné bezpečnosti. Když jim ale N. K. neotevřel a z obavy před nimi se ukryl, obžalovaní U. a B. rozbili skleněnou výplň přízemního okna a vnikli dovnitř, zatímco obžalovaný R. hlídkoval před domem a spoluobžalované takto zajišťoval. Obžalovaní U. a B. poté, když se jim N. K. v domě nepodařilo nalézt, počali prohledávat obytné místnosti, a když nenašli předpokládanou peněžní částku, odcizili kapesní hodiny, poplašnou pistoli a asi 7 Kčs v hotovosti.
Takto zjištěné jednání obžalovaných B. U., P. B. a J. R. soud prvního stupně posoudil jako pokus trestného činu loupeže podle § 8 odst. 1, § 234 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr.…
